Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Roste uhelná opona. Země EU se neshodnou na uzavírání elektráren

  5:00aktualizováno  5:00
Velká Británie, Portugalsko i Německo se odvracejí od spalování uhlí pro výrobu elektrické energie. Bývalé země východního bloku včetně Česka nebo Polska se ale k uzavírání uhelných elektráren staví skeptičtěji. Zeměpisně to vypadá, jako by železnou oponu nahradila uhelná.

Uhelná elektrárna Neurath | foto: RWE

Pětadvacet let od pádu železné opony se začíná hovořit o dalším předělu mezi západní a východní Evropou. Nová opona má být tentokráte uhelná, naznačila agentura Bloomberg. Zatímco západní část kontinentu se odvrací od spalování uhlí jako jednoho z největších zdrojů znečištění, novější členské země Evropské unie včetně Česka jdou opačným směrem.

K vytyčování nových energetických hranic dochází v průběhu velké klimatické konference v Paříži nazvané COP21, které se účastní lídři 147 zemí světa. Evropská unie vystupuje na setkání jednotně a společně deklaruje podpoření jasného cíle omezit globální oteplování na pouhé dva stupně v roce 2100. Otázkou zůstává, zda-li s plánem počítají i ekonomiky jednotlivých členských zemí.

Západ versus Východ

Podle aktuální zprávy Komise k energetikám jednotlivých zemí činí podíl pevných paliv, jejichž významnou část tvoří právě uhlí, na energetickém mixu Česka 38 procent. Na Slovensku je to 20 procent, v Bulharsku 34 a v Polsku dokonce 53,7 procent. Evropský průměr pevných paliv přitom nepřesahuje 17 procent.

Podíl pevných paliv a OZE na celkové spotřebě energie

Podíl pevných paliv a OZE na celkové spotřebě energie

Kontrast mezi Západem a Východem je ještě více patrný v představách o další budoucnosti spalování uhlí. Velká Británie, v jejímž energetickém mixu hraje uhlí historicky klíčovou roli, se chystá uhelné elektrárny uzavřít do deseti let. Portugalsko ukončí podle studie nadace Heinricha Bölla Atlas uhlí spalování této suroviny už v následujících měsících.

Německo, které je největším producentem hnědého uhlí na světě, ho bude ještě několik let potřebovat, aby mohlo uskutečnit svůj plán do roku 2021 zavřít posledních osm jaderných bloků. Přesto za naší západní hranicí v dlouhodobém horizontu s uhlím nepočítají.

Osm nejšpinavější elektráren tam má ukončit provoz už v roce 2019. Další zdroje se mají podle plánů postupně odstavovat až do roku 2050, jistotu ale nemají. Podle německé ministryně životního prostředí Barbary Hendricksové je poslední uhelný blok bez problémů možné vypnout už o deset let dříve, aniž by to přineslo komplikace v zásobování elektřinou.

Nová polská premiérka Beata Szydlová oproti tomu již oznámila, že její vláda chce vyjednat výjimku z celoevropské dohody o snížení emisí do roku 2030 o 40 procent, kterou podepsal předchozí kabinet.

„Samozřejmě chceme chránit klima, ale jen do té míry, aby to nepocítilo polské hospodářství,“ citoval Bloomberg Szydlovou. Česká vláda nedávno zase přes protesty ekologů prolomila ekologické uzemní limity na dole Bílina, které určovaly hranici těžby od roku 1991, což umožní těžbu a následné spalování dalších 40 let (více čtěte zde). Hnědouhelné elektrárny jsou přitom podle nadace Heinricha Bölla zdrojem čtyřiceti procent českých emisí oxidu uhličitého.

Uhlí nemá budoucnost

Podle komisaře pro energetickou unii Maroše Šefčoviče je přesto Česko na dobré cestě. „Plánuje snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny a to poměrně významně. Podíl pevných paliv, kam patří i uhlí, by měl klesnout ze 40 na 32 procent už v roce 2020. A potom na 12 až 17 v roce 2040,“ uvedl Šefčovič pro iDNES.cz s odkazem na plány stanovené ve státní energetické koncepci.

Podle tohoto materiálu by však uhlí mělo z velké části nahradit jádro. Výstavba nových atomových zdrojů je ale i přes proklamace stále značně nejistá a ČEZ má značné problémy už při prodloužení licence pro starší bloky Dukovan.

Komise proto pracuje na mechanizmu, jak emise jednotlivých zemí držet pod kontrolou. Šefčovič minulý týden vyzval energetické ministry jednotlivých zemí k vypracování národních klimaticko-energetických plánů. Ty by měly být uspořádány podle stejného vzorce, aby se snadno porovnalo, zda a jak země své závazky dodržují.

„Pro uhlí neexistuje žádná budoucnost. Je na východních státech, zda chtějí kopat v zemi, aby uchránili svůj preferovaný zdroj. V sázce je však jednota klimatické politiky Evropské unie,“ prohlásil energetický ekonom berlínské univerzity Andrzej Ancygier.

Kvůli spalování fosilních paliv je každoročně vypuštěno do ovzduší 30 miliard tun CO2, 43 procent má na svědomí právě uhlí. Aby bylo možné zpomalit oteplování na dva stupně Celsia, jak si klade za cíl konference v Paříži, je podle propočtu vědců možné vypustit už jen bilion tun, tedy třicetinásobek dnešní produkce za jeden rok.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.