Evropským podnikům se však letošní jaro příliš nedaří. V dubnu dokázalo jediné Německo překročit úroveň průmyslové výroby z března. A to o slabou desetinu procenta. Proti tomu stojí ztráty jiných, například Finsko z měsíce na měsíc propadlo o 6,6 procenta, Itálie bezmála o dvě procenta.
Údaje Eurostatu o průmyslové výrobě jsou obtížně předvídatelné, protože podléhají častým revizím a Eurostat u nich upozorňuje, že jsou u jednotlivých zemí založeny na neharmonizované metodice. Indikátor podnikatelského klimatu Evropské komise z počátku června signalizoval, že v květnu se růst průmyslu dále zpomalí.
Poslední informace také znovu oživují otázku, zda Evropská centrální banka přikročí ke snížení úrokových sazeb, které by podpořily ochotu domácností utrácet a firem investovat. To by se vzápětí přelilo do hospodářského růstu v Evropě. Na druhé straně by však dále zesílily inflační tlaky, což by při rekordním růstu cen v eurozóně bylo problematické.
Analytici oslovení agenturou Reuters proto předpokládají, že v nejbližší době ponechá Evropská centrální banka své sazby nezměněné a přikročí k jejich snížení až na svém červencovém zasedání. Tehdy by už měla inflace začít polevovat.