Evropský průmysl přibrzdil

Rychlost, s jakou roste průmyslová výroba v dvanácti zemích eurozóny, se v dubnu poprvé od poloviny roku 1999 dostala pod dlouhodobou dvouprocentní hranici. Podle údajů evropského statistického úřadu se meziroční tempo růstu snížilo na 1,6 procenta z březnových 2,9 procent. Prudkost, s níž přibrzdil průmysl v zemích používajících společnou měnu euro, překvapil i ekonomy. Ti většinou očekávali, že v meziročním porovnání se růst průmyslu nad dvouprocentní mezí udrží.

Evropským podnikům se však letošní jaro příliš nedaří. V dubnu dokázalo jediné Německo překročit úroveň průmyslové výroby z března. A to o slabou desetinu procenta. Proti tomu stojí ztráty jiných, například Finsko z měsíce na měsíc propadlo o 6,6 procenta, Itálie bezmála o dvě procenta.

Údaje Eurostatu o průmyslové výrobě jsou obtížně předvídatelné, protože podléhají častým revizím a Eurostat u nich upozorňuje, že jsou u jednotlivých zemí založeny na neharmonizované metodice. Indikátor podnikatelského klimatu Evropské komise z počátku června signalizoval, že v květnu se růst průmyslu dále zpomalí.

Poslední informace také znovu oživují otázku, zda Evropská centrální banka přikročí ke snížení úrokových sazeb, které by podpořily ochotu domácností utrácet a firem investovat. To by se vzápětí přelilo do hospodářského růstu v Evropě. Na druhé straně by však dále zesílily inflační tlaky, což by při rekordním růstu cen v eurozóně bylo problematické.

Analytici oslovení agenturou Reuters proto předpokládají, že v nejbližší době ponechá Evropská centrální banka své sazby nezměněné a přikročí k jejich snížení až na svém červencovém zasedání. Tehdy by už měla inflace začít polevovat.