Nyní 38letý rumunský inženýr byl kvůli případu z roku 2007 propuštěn ze zaměstnání. Konkrétně si stěžoval na údajné špehování ze strany zaměstnavatele a považoval se za oběť porušení práva na soukromý život a korespondenci, zakotveného v Evropské úmluvě o lidských právech.
Bogdan Mihai Barbulescu věc napadl u rumunských soudů, kde ale nepochodil, stejně jako zpočátku ve Štrasburku. Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) zrušil verdikt štrasburského soudu z loňského roku, podle něhož sice zaměstnavatel sledováním elektronické korespondence zasáhl do soukromé sféry Barbuleska, ale šlo o přiměřený postup, jestliže chtěl zjistit, zda zaměstnanci během pracovní doby plní své povinnosti.
Facebook „znemožnil“ zneužívání dat ke šmírování. Prostě to zakázal |
Soudci Velkého senátu v úterý konstatovali, že rumunské soudy nedostatečně chránily Barbuleskovo právo na soukromí a nezajistily spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými zájmy. Sedmnáctičlenný senát, který může v závažných kauzách vynášet konečné verdikty ESLP, k tomuto závěru dospěl v poměru 11 soudců pro ku šesti odmítavým stanoviskům.
Soud prohlásil, že pokud chce firma sledovat komunikaci svých pracovníků, musí o takové možnosti a také o rozsahu kontroly pracovníky předem informovat. Kromě toho k tomu musí mít legitimní důvod a z případného porušení musí vyvodit mírnější důsledky, než je například výpověď.
Verdikt ESLP je adresován Rumunsku, ale dopad má i na ostatních 46 členských zemí Rady Evropy včetně České republiky. V případě obdobných kauz se musí brát ohled na dnešní rozsudek, pokud nechtějí riskovat vlastní odsouzení.
Podle agentury DPA Barbulescu před deseti lety nerozlišoval, zda prostřednictvím chatovací služby Yahoo Messenger, do níž se přihlásil na přání zaměstnavatele, vyřizuje dotazy zákazníků, nebo si píše se svou snoubenkou a bratrem o svém zdraví a sexuálním životě.
Zaměstnavatel si zaměstnancovu soukromou korespondenci ukládal a shromáždil jí 45 stran. Interní pravidla firmy přitom hovořila jasně o tom, že je přísně zakázáno používat firemní počítač k soukromým účelům. Až do dnešního verdiktu nebylo jasné, zda měl zaměstnavatel právo elektronickou korespondenci svého pracovníka kvůli tomu sledovat. Až dnes se Barbulescu domohl odpovědi, že nikoli.
