Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Expert: Barel může být za 25 dolarů

aktualizováno 
Barel ropy, který od počátku loňského roku podražil třikrát, se na původní cenu kolem deseti dolarů v příštích letech zřejmě nevrátí. "Ropy je na trhu málo, rezervy rafinerií jsou minimální a těžaři nemají volnou kapacitu, která by jim umožnila okamžitě zvýšit produkci," popisuje Američan Michael Rothman, viceprezident a šéf výzkumu ropných trhů v newyorské investiční bance Merrill Lynch, který přijel do Prahy na výroční zasedání MMF a Světové banky.

Jaká je šance uvolnění napjatých trhů?
Napětí se určitě sníží. Ropné rezervy v zemích OECD by se po roce, kdy se pohybovaly přibližně 110 milionů barelů pod normální úrovní, zase mohly začít zvyšovat.

Promítne se to i do zlevnění ropy?
Ano. Obnovení rezerv ale není otázkou pár měsíců. Pokud půjde doplňování dobře, barel ropy by se mohl postupně vrátit na 25 dolarů, což je úroveň, se kterou může svět bez větších problémů žít. Pokles pod dvacet dolarů je však silně nepravděpodobný. Navíc OPEC si na každém zasedání připomíná lekci z Jakarty před třemi lety, kdy poptávku neodhadl a ceny ropy výrazně spadly.
Situace se bude zlepšovat pomalu. Například americké rafinerie nyní shánějí ropu, kde se dá, což se promítá i do prudké reakce cen ropy a následně benzinu. Problémy má však celé odvětví, přičemž některé nás ještě čekají. V příštích dvou letech budeme například čelit problému chybějící přepravní kapacity tankerů. Životnost tankeru, která se počítá na 25 let, u většiny lodí dobíhá. Hlavní problém v dalších několika letech bude napjatý trh a těžká dostupnost ropy.

Pokryjí producenti zvyšující se poptávku po ropě?
Saúdská Arábie má nyní kapacitu na zhruba 2 miliony barelů denně navíc. Prostor má i Kuvajt a Spojené Arabské Emiráty. Pro ovlivňování cen ropy na světových trzích bude klíčové, jak se budou chovat právě tyto dvě země, do té doby, než si i další vývozci vybudují nové kapacity, což nejde tak rychle.
Třeba Saúdská Arábie může zvýšit svou těžbu mnohem rychleji než ostatní producenti. Během šesti měsíců může jen s mírnými náklady na rozšíření produkovat 12,5 milionů barelů denně. A to je důležité, protože Saúdská Arábie je klíčovým producentem kartelu, který má zájem na nižších cenách (22 až 28 dolarů za barel pozn. redakce) a je nyní v nejlepší pozici od roku 1983, z níž může tuto cenu ovlivňovat. Hlad po ropě v příštích letech ještě vzroste a jedinou zemí, která může její těžbu výrazně zvýšit, je právě Saúdská Arábie.

Mohou situaci na trhu zmírnit i země mimo OPEC? Například ruský ministr financí na sobotní schůzce sedmi nejvyspělejších zemí G7 přislíbil, že Rusko pomůže stlačit ceny ropy, pokud to bude nezbytné...
V případě Ruska myslím, že je to nemožné. Rusko se snaží využít vysokých cen a těží, co může. Jejich vývozy jsou nyní nejvyšší za posledních dvanáct let. Těží na hranici kapacity, která se nedá hned zvýšit. Přestože Rusko má ve svých nalezištích velké zásoby ropy, tamní těžařský průmysl v minulých letech do průzkumu téměř neinvestoval. Projekty zahraničních naftařských koncernů na stavbu ropovodů, což je velmi složitá a drahá záležitost, zase v Rusku narážejí na právní problémy.

A co přislíbené uvolnění 30 milionů barelů z amerických strategických rezerv?
Je to trochu ironické, ale trhu nepomůže. Přirovnal bych to asi k tomu, když píchnete slona špendlíkem. Je to velmi malé množství, navíc je tato ropa velmi nekvalitní a rafinerie nemají žádnou dodatečnou kapacitu. Kvůli velké poptávce se totiž soustředily zejména na výrobu benzinu a topný olej nebo naftu zatlačily do pozadí.

Jak budou na nedostatek ropy reagovat těžařské koncerny jako Exxon Mobil?
Těžařské firmy začnou více investovat do průzkumu nových nalezišť. Dosud tyto aktivity velmi omezovaly, protože doufaly, že se ceny ropy vrátí někde mezi 15 až 20 dolarů za barel, čemuž nevěřím. Například v loňském roce seřízly své rozpočty o 23 procent a nyní své výdaje zvýšily proti loňsku jen o 12 procent.
Na krácení prostředků na průzkum se ovšem podepsala i vlna fúzí mezi těžařskými společnostmi. Jako podmínku schválení muselo vedení spojujících se společností akcionářům často slíbit velké snížení nákladů. A první, kde se omezily náklady, byl právě průzkum nalezišť.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.