"Norský plyn je dodáván v objemu okolo 2 miliard m3 ročně, smluvně můžeme čerpat až 3 mld. m3. Nepředpokládá se, že by v tomto ohledu měly vzniknout nějaké potíže. Kromě toho je ČR ještě napojena druhým plynovodem na Německo. Co se týče omezování spotřeby, je pro tento účel definována regulace. Ta by se však dotkla pouze velkých spotřebitelů (omezení spotřeby), ale nikoliv domácností nebo veřejné sféry," řekl Ludvík.
Odpovědi čtěte zdeOn-Line rozhovor od 15:00 |
Norsko dodává České republice zhruba čtvrtinu zásob plynu.
Čtenáře zajímalo, co je skutečným důvodem přerušení dodávek. Podle Ludvíka se na to nedá jednoznačně odpovědět.
"Touto odpovědí si lámou hlavu i další Evropané. Je možné, že je dodávka omezena i vysokou spotřebou plynu v Rusku. Oficiálně se však hovoří o zavřených ukrajinských kohoutech," uvedl.
"Současný stav je takový, že obě strany se obviňují navzájem. Kdo z nich lže či kdo lže více, nelze přesně posoudit."
Do Česka nyní putuje 60-75 procent plynu alternativními cestami, zbytek se čerpá ze zásobníků.
Podle Ludvíka by plyn mohl při současných cenách ropy na jaře zlevnit. "Pokud budou zachovány cenové relace mezi ropou a plynem, mohla by být na jaře cena ve srovnání s dneškem nižší nejméně o 20-30 procent," myslí si expert.
Politici už několik let hledají cesty, které by je závislosti na ruském plynu zbavily. Podle Ludvíka by mohlo být jedním z řešení zvýšení importu například zkapalněného zemního plynu. Zdrojů, kde by plyn mohl být zkapalňován, je velmi mnoho.
"Těch možností je spousta. Počínaje Nigérií přes Alžírsko, Blízký východ a podobně," uvedl Ludvík v České televizi.
Vratislav Ludvíkje absolventem VŠE v Praze. Od roku 1973 pracuje v oboru plynárenství (Transgas, ČPP), v roce 1990 byl jmenován ředitelem odboru plynárenství na FMH, v letech 1992–1993 působil jako náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku. Od roku 1994 působí jako mezinárodní konzultant pro obor plynárenství. Je členem dozorčích rad v některých distribučních společnostech. |
