Zdravotnictví je podle nich přebujelé a jeho výdaje rostou rychleji než příjmy rozpočtu.
V květnu přijedou do Česka ekonomové Světové banky, kteří chtějí vládě s reformou pomoci. "Setkají se s experty ministerstva financí a zdravotnictví a domluvíme se na konkrétním zadání," oznámil ministr financí Bohuslav Sobotka, když byl minulý týden ve Washingtonu.
Právě ve středu o ní jednal s novým ministrem Josefem Kubinyim. Reformu hodlá ministr Kubinyi předložit vládě do několika týdnů.
Seškrtat a utáhnout výdaje
"Česko začalo rychlou reformu hned v roce 1991, ale ta nevedla k racionalizaci nákladů," uvádí Christian Gianella, jeden z autorů studie francouzského ministerstva financí o zdravotních systémech v přistupujících zemích EU.
Podle něj nedošla česká reforma z počátku 90. let do konce. Stále neomezila nabídku a poptávku po službách ve zdravotnictví. Stát dál určuje ceny a poptávku spotřebitel, aniž by se mu časté návštěvy u lékaře prodražovaly. Bezplatné služby pak vedou pacienta k lékaři asi 15krát ročně, tedy třikrát častěji, než je běžné v zemích unie. Počet lékařů na obyvatele je však zhruba stejný.
Zatímco ve většině zemí EU si pacienti platí sami přímo nebo svým zdravotním připojištěním až čtvrtinu zdravotních nákladů, v Polsku, Česku a na Slovensku jde stále většina peněz přes státní rozpočet. Přerozdělování má podle odborníků mezery a nedokáže být tak účinné.
Navíc chtělo zdravotnictví v minulých letech po rozpočtu stále více. V takzvaném bodovém systému se nemocnice a lékařská zařízení snažily dát všem co nejluxusnější služby, které měly nejvíce bodů, a tím pádem od státu největší dotace. Tento systém už nahradilo plošné financování nemocnic, které se odvíjí od nákladů v minulosti, a lékaři jsou placeni podle počtu pacientů.
"Druhá reforma musí rozhodně omezit poptávku po službách. Je na pořadu dne hlavně v Polsku a Česku, tam hlavně kvůli státnímu rozpočtu. Na Slovensku už s ní začali," dodávají francouzští ekonomové.
Volby jako brzda reformy
Své analýzy každý rok dělá i OECD, která varuje před přílišným snižováním výdajů na zdravotnictví. "Přiměřená úroveň se hledá obtížně, některé země to přehnaly a teď musí výdaje zvýšit," upozorňuje OECD v analýze za rok 2003. To však zdaleka není případ Česka.
"Blížící se volby v Polsku a Česku znemožňují razantnější zásahy do systému," podotýkají nakonec autoři francouzské studie. S tím souhlasí i šéf lékařské komory David Rath. "Zásadní hlubokou reformu, která by změnila chod českého zdravotnictví, ministr provést nemůže. Druhá polovina volebního období ho naprosto zbavuje určitých možností," řekl Rath v rozhovoru pro BBC.
A odborníci dodávají, že kromě politických tlaků bude reformě a snižování služeb bránit dominance zdravotních pojišťoven, pojištěnci zvyklí na štědrý systém a také kraje, pod které přešly nemocnice, se budou bránit jejich zavírání.
