keňa, horka, zvířata

keňa, horka, zvířata | foto: Goran Tomasevic, Reuters

Extrémní chudobu lze vymýtit během let. Stačí základní příjem a trochu HDP

  • 126
Zavedení základního příjmu by podle americké vědecké organizace Brookings Institution pomohlo vymýtit extrémní chudobu v nejméně 66 zemích. Z nouze ohrožující život by se tak dostalo 185 milionů lidí. Dané země by to přitom nestálo více než jedno procento jejich hrubého národního produktu.

„Desítky zemí mohou velice rychle skoncovat s extrémní chudobou a není na to potřeba ani cent z fondů mezinárodní humanitární pomoci,“ říká John McArthur z amerického think-tanku Brookings Institution se sídlem ve Washingtonu.

Podle stránky World Poverty Clock, která mapuje počet lidí žijících v extrémní chudobě v reálném čase, se v současnosti v extrémních životních podmínkách nachází zhruba 9 procent všech lidí, tedy 650 milionů obyvatel ve více než 120 zemích světa.

KOMENTÁŘ: Africký boom je u konce. Kontinent nestihl industrializovat

McArthur jako příklad pro skoncování s tímto stavem uvádí výsledky práce neziskové organizace GiveDirectly, která rozděluje peníze lidem v nejchudších zemích světa bez ohledu na jejich konkrétní situaci. Neziskovka loni v Keni zavedla program základního příjmu, tedy sytému, kdy je lidem vyplácena základní částka na živobytí. Asi 200 dolarů (4 674 korun) ročně přitom skupině tamních obyvatel stačilo na překročení prahu extrémní chudoby.

Stejné schéma se přitom podle McArthurova nálezu zveřejněném na webových stránkách Brookings Institution dá uplatnit v chudých zemích, kde v těžkých podmínkách žije 650 milionů lidí. I kdyby daný systém financovaly národní vlády 66 zemí takzvaného třetího světa čistě ze svých státních rozpočtů, nestálo by je to více než 1 procento jejich hrubého domácího produktu.

Chudoba je i industrializovaných zemích

Celosvětově by se tak z extrémní chudoby dostalo 185 milionů lidí. Jenom v Indii by to bylo 100 milionů, v Indonésii 17 milionů a v Brazílii 9 milionů. Četné oblasti těchto zemí jsou sice již industrializované, miliony lidí v jejich regionech však stále postrádají základní životní potřeby od potravin po zdravotní péči.

Pilotní projekt základního příjmu pod názvem East African Project Piloting a Guaranteed Basic Income (EPECT) však nelze uplatnit ve všech chudých zemích. V případě malých ekonomik jako Burundi by základní příjem z HDP ukousl až 60 procent hrubého domácího produktu, vyplývá z práce GiveDirectly. Tyto země by se bez mezinárodní humanitární pomoci stejně neobešly.

Ani to ale není podle McArthura z organizace Brookings Institution argument, proč v pilotním projektu základního příjmu nepokračovat. Dokument Spojených národů hovoří o tom, že s extrémní chudobou lze při příznivých okolnostech skoncovat do roku 2030. Prvním krokem je vymýtit ji v zemích, které si mohou vzhledem k robustnějším ekonomikám dovolit rozdat v přepočtu 1 procento z jejich HDP.

Dalších 25 zemí světa by obdobný mechanismus mohlo zavést při zátěži 1 až 5 procent z HDP, mezi nimi Bangladéš nebo Nigérie. Potenciálně by tak práh extrémní chudoby překročilo dalších 150 milionů lidí.