Al-Katib, syn emigrantů z Turecka do Kanady, založil firmu před patnácti lety. Vybudoval velký agrobyznys, který se točí kolem luštěnin. Murad si všiml, že právě po této komoditě je ve světě velká poptávka, kterou stávající nabídka nedokáže uspokojit.
Murad tak začal přemlouvat farmáře po celé Kanadě, aby se do jeho byznysu zapojili. Kanaďané na to slyšeli a dnes je země javorového listu největším exportérem čočky a přibuzných plodin. Na světovém obchodu s čočkou se AGT podílí téměř čtvrtinou, vyváží do více než 120 zemí. Firma má přes dva tisíce zaměstnanců.
„Vyrostl jsem na kanadském venkově. Opustil jsem práci ve státní správě, kde jsem mohl strávit celý život, abych mohl rozjet tento byznys. A to ve chvíli, kdy moje manželka čekala dvojčata,“ říká Al-Katib.
Jenže už tehdy byl přesvědčen, že právě luštěniny jsou odpovědí na rychle rostoucí světovou populaci - mají vysoký obsah proteinů a k jejich pěstování není potřeba tolik vody jako pro ostatní plodiny. Navíc mohou být atraktivní i pro mladé, nejde o geneticky modifikované plodiny.
Porota mimo jiné ocenila, že Murad se snaží pomáhat uprchlíkům ve válkami postižených zemích a předcházet hladomorům. Poslal potraviny například milionům hladovějících syrských uprchlických rodin.
Potvrzuje se, že porota vybírá podnikatele, jejichž činnost má sociální přesah. Před dvěma roky například vyhrál Francouz syrského původu Mohed Altrad (o jeho životním příběhu se dočtete zde).
Hračkářský magnát z Austrálie první peníze propil. Pak porazil Barbie |
O vítězi rozhodla sedmičlenná porota, v níž zasedli účastníci minulých ročníků soutěže, včetně loňského vítěze, australského výrobce hraček Mannyho Stula.
Porotci při svém rozhodování berou v úvahu několik kritérií, mezi něž patří například úroveň podnikatelského ducha, finanční výsledky, strategie firmy či drive, s jakým podnikatel přistupuje nejen k byznysu, ale i ke svému okolí.
Od zemědělců k výrobci matrací
V Monaku se sešli zástupci snad všech důležitých odvětví, v nichž středně velké firmy podnikají. Od zemědělství - včetně chilského velkoproducenta borůvek - přes průmyslové výrobce z různých oborů až k technologickým firmám.
Třeba Brit Ambarish Mitra založil společnost Blippar, která vyvíjí mobilní aplikace rozšířené reality, Novozélanďan Peter Beck zase provozuje soukromou technologickou společnost RocketLab.
Někteří z účastníků rozvíjejí byznys, který rozjeli už jejich předci - Španělky z rodiny Tous Oriol vytvořily ze šperkařství, které založil jejich otec, světovou síť prodejen cenově dostupných klenotů. Mexičan Frank Devlyn převzal podnikání po svém otci, očním lékaři, a dnes má dvanáct set optik ve Střední Americe.
Tesco chtělo, abychom se přejmenovali. Dohodli jsme se u vína, říká šéf Tescomy |
Jiní vybudovali svůj byznys zcela od nuly, jako třeba právě český vítěz Chmela, či Francouz Jacques-Antoine Granjon, šéf internetového obchodu Vente-privee.com, nebo brazilský zakladatel sítě fitness center Edgard Corona.
Celkové tržby letošních účastníků soutěže činí v součtu 50 miliard dolarů. Zároveň vesměs patří k rychle rostoucím společnostem, za poslední tři roky stouply jejich tržby úhrnem o 42 procent, což vysoce přesahuje světový průměr.
Za stejnou dobu se počet pracovních míst, která firmy vítězů národních kol vytvářejí, zvýšil téměř o desetinu. Většina z úspěšných podnikatelů se přitom neomezuje jen na svou zemi, ale rychle expandovala za hranice.
Podnikání v časech nejistoty
Podnikatelé se však do knížectví na Azurovém pobřeží nesjeli proto, aby se dobře najedli a napili ve slavnostním prostředí. Hlavním tématem, o němž během třídenního setkání v Monaku diskutovali, bylo podnikání v časech nejistoty.
Světová ekonomika sice celkem šlape, ale do byznysu do určité míry proniká nejistota zvnějšku. Ať už jde třeba o sérii teroristických útoků v Evropě nebo politické turbulence, které například aktuálně přináší výsledky britských parlamentních voleb a nadcházející jednání o brexitu.
Jak ukazuje průzkum, který provedl pořadatel soutěže, poradenská společnost EY, devět z deseti podnikatelů považuje tyto nejistoty spíše za příležitost k dalšímu růstu. Bojí se spíše nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. A toho, že by nemuseli zvládnout krok s nastupující digitální ekonomikou.
„Ukazuje se, že firmy nemusejí být nutně velké, aby v dnešním světě uspěly. Historická výhoda díky úsporám se v mnoha odvětvích dnes vytrácí. Naopak technologie umožňuje středně velkým firmám růst mnohem rychleji než kdy dřív,“ říká šéf EY pro Evropu a blízký východ Andy Baldwin.
4. března 2017 |
