Facebook tak bude muset prokázat, že nechtěl poškodit akcionáře, když neinformoval o slabém růstu tržeb. Stěžovatel Gaye Jones tvrdí, že firma se o tyto informace podělila pouze s bankami, které úpis připravovaly, a s klíčovými investory.
Nynější žaloba se liší od těch minulých, jež soud v únoru zamítl. Předchozí stěžovatelé totiž neuspěli především proto, že v době, kdy se Facebook pochybení dopustil, tito akcionáři ještě akcie nevlastnili. Jones je však jedním z prvních investorů, kteří akcie Facebooku vlastnili před vstupem firmy na burzu.
Akcionář chce vrátit peníze za nákup akcií Facebooku
Žaloba si klade za cíl donutit členy správní rady a další představitele firmy, aby vrátili peníze, které prodejem akcií získali. Jones tvrdí, že o klesajícím tempu růstu tržeb věděli, takže jim bylo známo, že cena akcií byla při vstupu na burzu nadsazená.
"Odpůrci se nespravedlivě obohatili, protože inkasovali obrovské zisky a finanční požitky z primárního úpisu, i když věděli, že investorům nebyly veřejně předloženy slabší tržby a horší výhled tvorby zisku," uvádí se v žalobě, z níž cituje agentura Reuters. Facebook je přesvědčen, že žaloba postrádá meritum věci, a je tedy neopodstatněná.
Akcie Facebooku loni v květnu vstupovaly na trh s cenou 38 dolarů za kus. Hned ale začaly klesat a do září spadly až pod 18 dolarů. V současné době se pohybují kolem 28 dolarů.
