"Vláda už řekla, že uhlí pro stát chce. Teď je na tahu krajská samospráva, která by těžbu uhlí na místě současného Horního Jiřetína měla začlenit do svého územního plánu. Přehazovat toto rozhodnutí na vládu je alibismus," prohlásil Falbr.
Kolem těžby za limity z roku 1991 by se podle něj mělo přestat politikařit. Prospělo by tomu podle něj i zveřejnění nabídky od soukromé Mostecké uhelné společnosti, která se musí s obyvateli území ležícího nad zásobami uhlí, musí vypořádat.
Mluvčí MUS Liběna Novotná ale tvrdí, že se tak nestane dříve, než vláda limity zruší.
"Kdybychom oficiálně lidem nabídli podmínky vypořádání a dohodli se, stejně nám před těžbou Báňský úřad řekne, že těžit nemůžeme, protože tomu brání limity," tvrdí Novotná.
Falbr podporovaný vládním zmocněncem pro severozápadní Čechy Vlastimilem Aubrechtem ale říká, že tomu tak není. Podle Aubrechta by po dohodě s lidmi z Horního Jiřetína a souhlasu obce s těžbou, mohla důlní společnost začít uhlí těžit.
"Limity nemohou bránit tomu, co říká zákon a Horní zákon říká, že je potřebné vypořádání vztahů a souhlas obce," prohlásil Aubrecht.
Podle Ústeckého hejtmana Jiřího Šulce je pravděpodobné, že krajští zastupitelé se v první fázi práce na územním plánu postaví proti těžbě uhlí. Šulc je navíc známý tím, že tlačí na vládu, aby to byli její členové, kdo řekne, že MUS může v podhůří těžit a zbourat kvůli tomu dvě obce.
I v tom případě by ale lidem, kteří se budou muset stěhovat, měla náhradu za domy a pozemky vyplatit těžební firma ze svého.
