Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z patoku se stane Pálava. Byznysu s falešným vínem se daří

  15:00aktualizováno  3. března 11:38
Spotřeba vína v Česku stoupá. Poctiví vinaři z tohoto trendu profitují, vydělávají však na něm i ti, kteří o kvalitu vína tolik nedbají. Z nevyhovujících vín, která zachytila inspekce, bylo před čtyřmi lety jen 2,5 procenta falšovaných. Loni už to bylo 41 procent.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Zdeněk NěmecČTK

Každý Čech vypije v průměru dvacet litrů vína ročně, ještě před deseti lety to bylo o devět litrů méně. Domácí vinaři však dokážou pokrýt jen třetinu tuzemské spotřeby. Rostoucí popularity tohoto nápoje zneužívají nepoctiví obchodníci, kteří ve velkém dodávají na trh laciné "víno" s vodou a vylepšené glycerolem (dodá plnost) či barvivy. Mnohdy pak nápoj nejasného původu vydávají za tuzemský výrobek.

Kvalitní víno za rozumné ceny

Češi čím dál více kupují kvalitní víno, které prodejci nabízejí i za 50% slevy! Máme pro vás přehled nejzajímavějších slev.

Byznys je to skvělý. V jižní Evropě lze totiž nakoupit víno nevalné kvality i za 12 korun za litr. Zákazník v Česku si pak koupí litr "Pálavy" třeba za 50 korun a ještě odchází spokojen, jak lacino pořídil "slušné" víno. Jenže i těch 50 korun je hluboko pod výrobními náklady tuzemských vinařů.

Podle statistik Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) bylo ještě v roce 2010 jen 2,5 procenta z nevyhovujících vzorků vína falšovaných. V minulém roce to bylo už 41 procent. "To je však jen zlomek," říká k odhalením vedoucí oddělení pro víno ministerstva zemědělství Antonín Králíček. Spousta falšovaného vína proklouzne až ke spotřebiteli.

To už jsme tak koupili, říkají prodejci

Většinou jde o vína rozlévaná po trafikách a večerkách. A právě takových míst v Česku za poslední dva roky výrazně přibylo. V dokumentech SZPI figuruje jako prodejce například hlučínská firma Urekom, která se podle svých webových stránek zabývá prodejem nářadí, ale má oprávnění i na pohostinskou činnost. "Z naší strany je nemožné ovlivnit kvalitu nebo složení vína. Sudy jsou zapečetěny a stejně zapečetěné se distributorovi odevzdávají zpět. Následná výše vyměřené pokuty je ale pro nás, jakožto malého prodejce vína, rozhodně likvidační," ohradili se vůči nálezu SZPI zástupci Urekom.

Inspektoři zajistili falšovaná vína také v květinářstvích. Zjistit původ takových nápojů se však někdy nepodaří ani inspekci, natož zákazníkům. "Za poslední dva roky výrazně stoupl dovoz nelahvovaného vína do Česka, kde se stáčí," naznačuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Otázkou zůstává, zda se přidané látky dostaly do vína už v zahraničí, nebo je takto nepovoleným způsobem vylepšují firmy v Česku. Společnosti, u kterých inspekce falšované víno odhalila, se vesměs brání, že nápoj nevědomky dovezly.

Total Import a Alkona - nejčastější hříšníci

Na serveru Potraviny na pranýři, kde inspekce zveřejňuje své nálezy, se spousta firem objevuje více než jednou. Nečastěji tam figuruje dovozce Total Import. Ten je majetkově a personálně propojen s Vinařstvím Mutěnice, které podle údajů ze svých webových stránek patří k největším importérům vína do Česka.

Na Total Import je napojená i síť vinoték Winepoint, nabízející stáčené víno v nákupních centrech, či srbská společnost Vino Župa. Všechny tyto subjekty inspekce odhalila opakovaně. Podle jednatele Vinařství Mutěnice a Winepoint Jindřicha Robka už společnost "na pranýři" být nechce.

"Bohužel Total Import přivezl v minulosti do ČR produkty ze zemí bývalé Jugoslávie, kde vinařský zákon povoluje jiná kritéria rozboru vína než EU," uvádí Robek s tím, že firma nyní testuje dovezené víno na glycerol a vodu, aby se falšovaný nápoj již nemohl dostat do oběhu.

Jen o něco méně často se na "potravinovém pranýři" objevuje společnost Alkona a s ní personálně a majetkově propojené Moravské vinné sklepy, Vinop či BM Vini. Posledně jmenovaná firma byla letos na webu inspekce už šestkrát. Zástupci společnosti se k tomu nechtěli vyjádřit.

Zatímco v sousedním Německu je falšování vína trestný čin, u nás provinilým společnostem hrozí maximálně pokuty. Ty však nesmějí být likvidační a mnohé firmy se navíc o výši sankce soudí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.