Minulý týden zažilo Maďarsko obrovský propad akciových trhů o bezmála čtvrtinu, forint oslabil téměř o pět procent proti euru a trh s dluhopisy zamrzl – volné peníze se staly nedostupnými.
Středoevropskou zemi postihla finanční krize zatím nejvíc ze států našeho regionu. Důvodem je vysoký deficit veřejného rozpočtu, který se s ní táhne už několik let. To znamená, že si na své fungování musí stát půjčovat, a to zejména v zahraničí.
Země je na tomto financování do značné míry závislá, což kvůli současné neochotě trhu půjčovat může být vážnou hrozbou. Odbornou i finanční pomoc proto Maďarsku nabídl Mezinárodní měnový fond (MMF). Premiér Ferenc Gyurcsány se nechal slyšet, že nabídku využije pouze v krajní situaci.
"Potřebovali jsme ji, aby ti, kdo na nás útočí, viděli, že máme silné spojence," prohlásil.
Maďarsko – nový Island?
V případě Maďarska se nabízí srovnání s Islandem. "Je tu jistá podobnost – obě země mají vysoký deficit běžného účtu, rychlý nárůst úvěrů v ekonomice a zejména pak půjček v cizí měně," říká analytik Lars Christensen z Danske Bank.
Nové hypotéky v Maďarsku jsou momentálně téměř výhradně poskytovány v cizí měně. Důvodem jsou drahé domácí úvěry, kvůli vysoké domácí úrokové míře.
Právě dluhy v cizí měně citelně dolehly na islandské dlužníky z řad spotřebitelů. Kvůli obrovskému znehodnocení islandské koruny se jejich závazky během pár dní zdvojnásobily, a s tím i měsíční splátky.
MKB Bank, třetí největší finanční ústav v Maďarsku, proto v pondělí oznámil, že po určitou dobu nebude poskytovat maloobchodním klientům úvěry v eurech a švýcarských francích. Chce je tak ochránit před nepředvídatelnými změnami kurzu forintu.
Banka uvedla, že jeho kolísání a propad na konci minulého týdne vzbuzují nejistotu, co bude s měnou dál. Minulý týden dosáhl forint nejhoršího kurzu k evropské měně za poslední dva roky především kvůli tomu, jak zviklaní investoři začali z Maďarska stahovat své investice. V pondělí se mu však podařilo tuto ztrátu smazat.
Podle analytiků budou další banky omezení zahraničních půjček následovat, což může lidi celkově od půjčování odradit. Úrokové míry na půjčky v domácí měně jsou totiž neúnosně vysoké. Problémy s přísunem peněz přivedly Maďarsko i pod drobnohled Evropské unie.
Tamní vláda, pod tlakem EU, proto navrhuje reformní balíček, který má letos stlačit deficit veřejného rozpočtu na 3,4 procenta HDP, a příští rok dokonce pod tři procenta.
Znárodnění největší banky
Další ránu zasadila už minulý týden Maďarsku zpráva, že tamní vláda plánuje znárodnění největší komerční banky v zemi, OTP Bank. Její akcie spadly minulý čtvrtek o 14 procent. Podle šéfa bankovního domu Sandora Csányiho měl však pokles na svědomí útok spekulanta a celá věc se bude prošetřovat. Aby zabránil panice v souvislosti s OTP bankou, nabídl ministr financí, že se stát zaručí za její mezibankovní půjčky.
Pomáhat svým bankám chce většina evropských zemí. Státníci zemí EU se na víkendovém summitu dohodli, že poskytnou záruky na mezibankovní úvěry, aby přiměli banky mezi sebou si půjčovat. Jednotlivé evropské státy do svých ekonomik nalijí rekordní sumy.
Británie pomůže třem bankám sumou 37 miliard liber, Německo připravuje záchranný plán v celkové výši 500 miliard eur a Francie bankovnímu sektoru poskytne 320 miliard.
