Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Finanční správa šetří téměř 450 karuselů, odhalila je kontrolní hlášení

  5:00aktualizováno  5:00
Co mají společného Roztok, Šroubek, Brusle, Elegán nebo Mor? Jsou to krycí názvy pro podvodná řetězová schémata, která odhalila od září loňského roku daňová správa na základě analýzy kontrolních hlášení o DPH. Aktuálně šetří analytici 443 podezřelých řetězců z celkem 1 900 dosud odhalených.

Reálné schéma velmi složitého karuselového podvodu se zapojením českých firem. | foto: Finanční správa ČR

Při prošetřování podezřelých řetězců jsou nejdříve na řadě ty potenciálně největší daňové úniky. „Postupujeme od největších rizik k těm nejmenším, máme omezenou kapacitu,“ řekl Martin Janeček, ředitel finanční správy.

Kontrolní hlášení funguje od roku 2016. Plátci DPH na formulářích měsíčně nebo čtvrtletně uvádějí od koho a za kolik nakoupili zboží a služby. Dosud v nich daňová správa našla možné úniky ve výši 21,5 miliardy korun (více o prvních výsledcích kontrolního hlášení zde). Část z toho jsou ale jen administrativní chyby – například odběratel chybně uvede číslo faktury, takže ji u dodavatele nejde zkontrolovat.

V největší pavučině je 171 firem

Finanční správa v úterý zveřejnila anonymizovaná schémata několika karuselových podvodů. Nejsložitější z nich připomíná pavučinu, je do něj zapojeno 171 firem. Nejvyšší doměřená daň činí 120,5 milionu korun. Nejoblíbenějšími komoditami v podvodech jsou agenturní zaměstnávání, reklamní služby anebo elektronika.

Karuselové podvody

Finanční správa odhalila 1 900 řetězců, do nichž je zapojeno téměř 9 000 subjektů. Prověřuje 443 řetězců a 4 886 firem.

Při spárování kontrolních hlášení mezi odběratelem a dodavatelem zjišťovali kontroloři případný nesoulad. Zjistili 55 000 možných pochybení, které mohou znamenat daňový únik až 21,5 mld korun.

Zdroj: Finanční správa

Jak řetězový podvod funguje? Na začátku stojí firma registrovaná jako plátce DPH, která poskytuje zboží nebo službu. Komodita ale může být jen fiktivní. Firma věc přeprodá dalšímu článku v řetězci. Jenže z tržby neodvede DPH a zmizí, nepodá daňové přiznání ani kontrolní hlášení. Obvykle za ní stojí takzvaní bílí koně – nastrčení cizinci z východu či bezdomovci s trvalým bydlištěm na obecním úřadě.

Nikdo si na nich nic nevezme, peníze z firmy mezitím vytáhne organizátor podvodu, často se obchoduje v hotovosti, anebo někdo vybílí účet prostřednictvím bankomatu.

Zboží nebo služba se pak přeprodává dál přes řetězec firem, aby se oddálilo odhalení podvodu. Poslední v řadě pak prodá komoditu konečnému uživateli doma nebo ji prodá do jiného státu EU a inkasuje nadměrný odpočet DPH (‚vratku‘) od finančního úřadu. To je částka, kterou finanční úřad na začátku řetězce sice nedostal, ale má povinnost ji firmě vyplatit – pokud nemá důvodné pochybnosti.

Výběr daně se může zvýšit až o 9 miliard

Ředitel Janeček očekává, že letos se díky kontrolnímu hlášení zvedne výběr DPH zhruba o 9 miliard korun. Loni se základna po očištění o růst ekonomiky zvedla podle odhadů daňové správy o více než 11 miliard. Část firem hlášení od podvodu odradí, část peněz se podaří získat formou zablokování majetku a účtů nebo zadržením vratky DPH.

Jak fungují podvodné kolotoče? Zboží rotuje přes desítky firem

Na přelomu roku 2015 a 2016 například finanční úřad obstavil účty firmě provozující e-shop Levneelektro.cz (více zde), která to označila v médiích za šikanu. Nezbavila ale finanční správu mlčenlivosti, aby zveřejnila své důkazy. Případ vyšetřovala policie a padla v něm čtyři obvinění s podezřením na únik DPH.

Preventivní zablokování peněz, takzvaný zajišťovací příkaz, může teoreticky postihnout i firmu, která je do podvodu zapletená nevědomě (o problémech při zajišťování účtů zde). Finanční úřad za poslední čtyři roky prohrál sedm sporů u Nejvyššího správního soudu. Za stejnou dobu vydal pět tisíc příkazů.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.