Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Finančníci chtějí udělat z Česka centrum zahraničních fondů. A vydělat

  4:01aktualizováno  4:01
Čeští finančníci by chtěli pomocí výhodných daní motivovat zahraniční fondy, aby se zde usadily. Mohlo by to do rozpočtu údajně přinést až téměř patnáct miliard ročně. Ministerstvo financí se bojí, že by to jen otevřelo cestu pro daňové úniky.
Vlajka EU. Ilustrační snímek

Vlajka EU. Ilustrační snímek | foto: Evropská komise.

Za dva roky být na úrovni Lucemburska nebo alespoň Malty či Kypru. Myšlenka projektu "Česká republika - finanční centrum Evropy" je vytvořit z Česka zemi přitažlivou pro alternativní fondy, které by sem přesídlily z mimoevropských zemí a odsud by spravovaly své obchody. Po vládě chtějí autoři iniciativy, čeští finančníci, maličkost - schválení výhodných daní pro tento byznys.

Ministerstvo financí připravilo novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Ta má umožnit fondům, aby si ušily strukturu pro své fungování přímo na míru. "Zavádíme pro fondy možnost využití různých právních forem či možnost vzniku fondů obchodovatelných na burze," říká Radek Urban, náměstek ministra financí pro kapitálové trhy.

Zásadní jsou daně

Tím ministerstvo vychází vstříc iniciativě Czech Republic for Finance, kterou podpořila i porada ekonomických ministrů v čele s premiérem Petrem Nečasem.

Alternativní fondy

Jde o fondy (a další firmy), které investují do finančních derivátů, nemovitostí či komodit a nejsou určeny pro širokou veřejnost. Pokud chtějí shromažďovat kapitál od občanů EU, musí si podle nové evropské směrnice (AIFMD) do 22. 7. 2015 najít sídlo v některé zemi EU. K nám by podle odhadů projektu Česko – finanční centrum Evropy mohlo zamířit až 300 miliard eur.

Martin Hanzlík, hlavní autor projektu a bývalý dlouholetý šéf Asociace pro kapitálový trh (AKAT), uvádí, že je možné získat do rozpočtu navíc na daních až 14,6 miliardy, především ze zdanění právních, účetních poradenských či depozitářských služeb určených fondům. Každá miliarda navíc do rozpočtu by se jistě hodila, teď půjde jen o to, zda se sem fondy pohrnou.

"Daň je naprosto zásadní, aby to mělo smysl pro zahraniční investory. Pokud tam daňová pobídka nebude, tak jen dobře nastavená legislativa sama o sobě jako výhoda nestačí," říká Josef Beneš, prezident AKAT a zároveň šéf Raiffeisen penzijní společnosti.

Ministerstvo plánuje zdanění alternativních fondů stejnou sazbou jako firmy, tedy 19 procenty daně ze zisku. Výplata podílu na zisku investorům už by byla od daně osvobozená, což má platit i pro firmy od roku 2015, možná i o rok dříve.

"Pokud bude na tyto fondy uvalena korporátní daň, půjdou do jiného členského státu EU," míní Hanzlík. Podle něj by daň mohla být nižší.

Je třeba nastavit hráz, aby se peníze alespoň nějak danily

Šéf AKAT je smířlivější, prý bude záležet na tom, co bude spadat pod definici alternativního fondu. "Pokud bude fond držet standardní podkladová aktiva, tedy cenné papíry, počítá novela s úrovní zdanění nula procent na úrovni fondu a se zdaněním vyplaceného podílu na zisku jednotlivým investorům. To je za dané situace maximum, čeho můžeme dosáhnout," soudí.

14,6 miliardy

Tolik korun by mohl každý rok získat český státní rozpočet, pokud by se v Česku usídlily některé alternativní fondy.

U fondů, které budou investovat do nemovitostí či komodit, si však chce stát na daň sáhnout hned, jakmile fond vyprodukuje zisk. "Cílem je, aby se nezdaňovalo dvakrát, ale zároveň postavit hráz, aby nedošlo k úplnému nezdanění peněz," vysvětluje Ladislav Minčič, náměstek ministra financí pro daně. Nulová daň na úrovni fondu, který má volnější pravidla, by mohla být zneužita k nezdanění jiných ziskových aktivit fondu mimo samotné investování.

Ministerstvo se navíc obává, že pokud by fondy danilo až v okamžiku rozdělení zisku jednotlivým investorům, kteří by většinou nebyli z Česka, téměř žádnou daň by nevybralo. "Vidíme tam škvíry z hlediska zahraničních aspektů. Když se alternativní fondy budou danit jako firmy, tedy daní z příjmu právnických osob, peníze by šly do českého rozpočtu," říká Stanislav Špringl, ředitel ministerstva financí pro legislativu přímých daní.

Projekt "finančního centra" si dává za cíl do Česka přitáhnout dvě až tři procenta z 10 000 miliard eur uložených občany EU v tzv. alternativních fondech ve třetích zemích. Ty dnes sídlí v daňových rájích typu Bahamy či Kajmanské ostrovy, ale do července roku 2015 se musí usídlit v některé ze zemí EU, přikazuje evropská směrnice AIFMD. Ta chce tento fondový kapitál dostat pod kontrolu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.