"Na akcie to bude mít jistě pozitivní dopad, to už se promítlo dnes v Evropě růstem. Nemyslím, že by výsledek nějak zásadně ovlivnil měnové trhy a odchýlil je od trendu současnosti, tedy že americký dolar je slabší," řekl analytik PPF Pavel Kohout.
Růst akcií může pomoci českým podílníkům akciových fondů a zajistit jim vyšší výnosy. Slabší dolar by měl brzdit dopady vyšších cen ropy, u které se po znovuzvolení Bushe počítá spíše s růstem ceny.
Kohoutova slova potvrzují i zahraniční finančníci. "První reakcí je, že Bush je výhodnější z hlediska zisků, takže akcie jdou nahoru," uvedl Ken Mayland, šéf analytické společnosti Clearview Economics.
"Čeká se, že poroste utrácení americké vlády a amerických spotřebitelů. A to bude dobře i pro Evropu, protože bude moci prodávat více svého zboží do USA. Ale je otázka, jak dlouho to bude trvat," řekl analytik Bob McKee z londýnské Independent Strategy.
Už když začalo být v noci na středu jasné, že náskok získává Bush, šly akcie nahoru nejprve na asijských trzích, poté i v Evropě a nakonec i v Americe. Kromě snížení nejistoty mělo na růst akcií hlavně v Americe vliv posilování firem z oborů, jež jsou považovány za Bushovy "favority".
Platí to hlavně pro farmaceutické firmy, koncerny z oblasti zbrojního průmyslu nebo energetiky. A také banky, které patří k největším sponzorům Bushovy kampaně.
Na Bushovo vítězství v souboji se senátorem Kerrym reagoval posilováním dolar a nahoru šla i cena ropy. To souvisí s tím, že Bush zastává tvrdší postoj než Kerry k tomu, jak by se měla Amerika chovat na Blízkém východě. A že tedy zřejmě budou pokračovat útoky teroristů v této oblasti na ropná zařízení.
Evropa už nevěří v šanci dohnat USA
Zatímco americké trhy oslavují Bushovo znovuzvolení a ekonomika USA se probouzí k životu, Evropě se čím dál méně daří držet s Amerikou krok. Místo aby ekonomiku USA předehnala do roku 2010, jak si lídři Evropy před čtyřmi lety slíbili v Lisabonu, nyní zjišťují, že budou rádi, když se jim vůbec podaří udržet současné nevýrazné tempo.
"Každému je jasné, že zaostáváme nejen oproti tomu, co jsme si předsevzali, ale přibývají nám další překážky, které musíme překonat," řekl bývalý holandský premiér Wim Kok, který řídil třináctičlennou komisi expertů včetně bývalého českého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana. "Už si nemůžeme dovolit jen si vyměňovat zdvořilosti."
Podle vysvědčení Kokovy skupiny Evropa v poločase závodu s USA zatím tvrdě prohrává. Produktivita na jednoho amerického dělníka na jednu hodinu je v průměru o 15 procent vyšší než produktivita jeho evropského kolegy. Právě lisabonský program ji měl zvýšit sérií opatření od posílení výzkumu a vývoje, uvolnění pracovních trhů až po omezení byrokracie.
Většina cílů však zůstává daleko na horizontu a Kok klade vinu hlavně na bedra národních politiků, kteří o lisabonském programu víc mluví, než jej uskutečňují. "Rétorika a realizace nemusí nutně jít ruku v ruce," řekl Kok. Dodal však, že Evropa už si podobně laxní přístup nemůže dovolit. "Už nejde o to, jestli předeženeme USA, ale o to, abychom vůbec mohli zachovat sociální model Evropy," řekl Kok.
Pesimistická je i zpráva o dohánění USA. "Je před námi ještě spousta práce, abychom zabránili tomu, aby se lisabonská agenda stala synonymem pro promarněné šance a nesplněné sliby," píše se v textu, který však experti kritizují, že nabízí jen nedostatečné řešení, jak reformu evropské ekonomiky opět rozjet.
Zpráva doporučuje tlačit na ekonomický růst a zaměstnanost. Té by se mělo dát dosáhnout, pokud budou Evropané více a déle pracovat a odcházet později do důchodu. "To značí obrat od zemědělské politiky, na kterou jde nyní polovina výdajů rozpočtu EU," uvedl vicepremiér Martin Jahn.
