Firma s necelou stovkou zaměstnanců má přes 17 milionů eur dluhů, většinou vůči mateřské skupině Atomenergomaš.
Před dvěma lety přitom situace vypadala úplně jinak. Ruský gigant Rosatom, jemuž Atomenergomaš patří, usiloval o dostavbu Temelína. Součástí jeho lobbingu bylo zapojení českého průmyslu do ruského jaderného programu. Na podzim 2012 přijel do Prahy oznámit sám šéf Atomenergomaše Andrej Nikipelov, že Chladicí věže uzavřely kontrakt na dvě ruské elektrárny za pět milionů eur. „V horizontu pěti let může objem zakázek vzrůst na 50 až 60 milionů eur,“ prohlašoval. Do Ruska šlo 40 procent prodeje Chladicích věží.
Polská studená sprcha
Po loňském krachu temelínského tendru a propadu ruské ekonomiky příliv zakázek vyschl. Pro obchody v západní Evropě není ruský vlastník dobrou referencí.
O tom se Chladicí věže přesvědčily v Polsku. Tam vyhrály před časem tendr na stavbu věží pro elektrárnu Kozienice za 29 milionů eur. Vítěz kontrolovaný Rusy v citlivém energetickém sektoru budil rozpaky. Poláci tendr zrušili pod záminkou, že Chladicí věže nemají dostatečné reference, a zakázku přebral Čechům Siemens. Chladicí věže jsou teď bez zakázek. A ruská matka je nehodlá dál držet nad vodou.
Přituhuje i v dalších firmách, které dosud podporoval ruský kapitál. Plzeňská továrna Pilsen Steel ruského podnikatele Igora Šamise loni ukončila po třech letech bankrotové řízení. Prošla úspěšně reorganizací hlavně proto, že ji finančně podržel hlavní věřitel, ruská státní Vněšekonombank (VEB). V době, kdy byl ve hře Temelín, Rusové nechtěli, aby se v Česku psalo o krachu Rusem vlastněné firmy. Díky VEB zůstal podnik v Šamisových rukou, ale banka má v zástavě jeho akcie.
Jenže ruské banky v současnosti mají spoustu vlastních starostí. Z Plzně jdou čím dál hlasitější zvěsti, že Pilsen Steel opět míří ke krachu a VEB ho nabízí k prodeji. „Mají problémy, neplatili, museli jsme jim povolit splátkový kalendář,“ říká šéf jedné z dodavatelských firem.
„Šamis se nepohodl s VEB, ta do Plzně odmítá nalít slíbené peníze, je to pro ně problém,“ líčí další podnikatel informovaný o situaci.
Pilsen Steel přišla navíc o zajímavé subdodávky pro sousední, rovněž Rusy vlastněnou Škodu JS. Pro ni měla dělat díly na kontejnery na jaderné palivo, ale z objednávky sešlo. Zjistit, co se v Pilsen Steel děje, nelze: „Vedení se nechce vyjadřovat,“ odmítá dotazy MF DNES manažerka Pilsen Steel Šárka Doubková.
Vývoj Škody JS, chlouby české jaderné strojařiny, jež patří ruské skupině OMZ, bude rovněž zajímavé sledovat. Škoda JS byla hlavním želízkem v ohni Rosatomu v jeho boji o Temelín, vedla rusko-české konsorcium, jež se tendru účastnilo. Soutěž ji hodně stála, očekávaný efekt se nedostavil. Teď se ve strojařských kruzích hovoří o tom, že ani Škoda JS není v dobré kondici.
Vedení takové spekulace popírá. „Loňský rok skončíme se ziskem, tržby máme stabilizované. Žádné dopady euro-ruské krize nepociťujeme, loni jsme získali zakázky za 3,5 miliardy korun,“ ujišťuje mluvčí Jan Stolár. Přesná čísla však firma nezveřejnila.
Gazprom v Evropě oslabí
Další riziko pro firmy angažované v ruské energetice je přitom na obzoru. V prosinci ruský plynárenský gigant Gazprom odpískal stavbu jihoevropského plynovodu South Stream. „Gazprom teď přehodnocuje angažmá v Evropě a bude se pravděpodobně stahovat z některých investic,“ říká manažer jedné z českých skupin, jež s Rusy obchoduje.
To se může promítnout i na českém trhu, kde Gazprom reprezentuje obchodní firma Vemex. Ta je ve ztrátě, tržby jí stagnují. Nedávno se stáhla ze sponzoringu karlovarského mládežnického hokeje. Koncem února se chystá valná hromada Vemexu. Na ní se ukáže, zda jsou majoritní vlastníci z Gazpromu ochotni českou dceru podržet.
Nová strategie Gazpromu znamená konec nadějí pro domácí výrobce plynárenských technologií. Třeba ČKD Group dodávala na stavbu ruskoněmeckého plynovodu Nord Stream, takže South Stream pro ni znamenal nové šance. Ty ale padly.
Ochlazení vztahů s Gazpromem signalizuje třeba i Kontinentální hokejová liga (KHL). Kupovat si náklonnost Rusů účastí v prestižním sportovněmarketingovém programu Gazpromu už se českým firmám nevyplácí. A tak se ČKD zbavilo týmu Lev Praha a skupina KKCG Karla Komárka loni po dvou letech potichu ukončila své partnerství v KHL.
Přes odchod z KHL Komárek s Gazpromem dál spolupracuje na stavbě plynového zásobníku v Dambořicích. „Projekt pokračuje, na něm se nic nemění, hotový by měl být v roce 2016,“ říká investiční ředitel KKCG Pavel Šaroch. Zda Gazprom vidí spolupráci s Čechy podobně, bude jasné během pár měsíců.
