Za nelegální zaměstnávání bylo loni uloženo 733 pokut ve výši 83,5 milionu korun. MF DNES si vyžádala od Státního úřadu inspekce práce seznam největších pokut za zaměstnávání lidí načerno. Devět firem a jedna fyzická osoba dostaly pokuty celkem za 15 milionů korun.
S ekonomickým růstem v Česku roste také poptávka po nelegálních pracovnících. Zaměstnavatelé potřebují lidi na nekvalifikovanou práci za nízké mzdy a tu český zaměstnanec dělat nechce. Ušetřit se dá buď tím, že se ošidí stát na odvodech, anebo se zaměstnají načerno cizinci z Východu.
Úřad inspekce práce si však na pokutovaných firmách mnoho nevezme – dvě z firem jsou v exekuci, jedna v konkurzu a tři visí na černé listině nespolehlivých plátců DPH. Boj proti nelegální práci cizinců řeší dokonce vláda a vydala o tom zprávu. V ní varuje před možným přílivem nelegálů z Moldávie a z Vietnamu.
V první desítce trestaných firem je jen jedna česká
Čtyřiadvacet Čechů, kteří montovali rozvaděče ve firmě Elektro CZ, načapali inspektoři. Protože pracovali na švarcsystém, díky čemuž firma šetřila na odvodech na pojistné, dostalo Elektro CZ od Státního úřadu inspekce práce pokutu 1,75 milionu korun.
Elektro CZ je jedinou firmou s českými majiteli v první desítce společností, které dostaly pokuty za nelegální zaměstnávání. Jako jediná má webové stránky s kontakty na majitele a také jako jediná nezaměstnávala načerno žádné cizince.
Spolumajitel Zdeněk Tvarůžek pokutu sice zaplatil, ale nesouhlasí s ní. „Nenazval bych to nelegální zaměstnávání. My pro ně neměli trvalou práci, přišli občas vypomoct,“ hájí se. Dalších 150 zaměstnanců zaměstnává přes agenturu práce. Kontrola prý zřejmě přišla na udání některého z nich.
Ostatní firmy vedou cizinci. V čele šesti firem stojí Ukrajinci, jedné šéfuje Rumun a další Bulhar.
Absolutním rekordmanem s celkovou pokutou 7,2 milionu korun je Plzeňské výrobní a rozvojové družstvo, kde kontroloři dvakrát nachytali načerno pracující Vietnamce. Ti vyráběli dušičkové a adventní věnce a svícny a neměli ani pracovní povolení. Inspektoři jich napočítali 159.
Internetoví otrokáři
Cizinci jsou pro novodobé „otrokáře“ lákající na nelegální práci nejčastějším terčem. I proto, že jsou nejzranitelnější. Do Česka míří kvůli slíbeným pohádkovým výdělkům, neznají řeč a nic netuší o rizicích. Podvodníci je přitahují prostřednictvím internetu a jsou v tom čím dál sofistikovanější.
Družstvo Šturval, momentálně v konkurzu, například dostalo pokutu necelý milion korun za zaměstnávání osmnácti Ukrajinců a jednoho Moldavana bez povolení k pobytu a bez povolení k práci. Montovali krabičky s kabelovými rozvody.
„S touto personální agenturou mám velmi zlé zkušenosti, nikdy víc o nich nechci nic slyšet,“ píše slovenský uživatel s přezdívkou peterto na fóru diva.aktuality.sk, který hledal přes internet v Česku práci skladníka. Popisuje dlouhé čekání na podivnou pracovní smlouvu, otřesné ubytování a mizerné pracovní podmínky, vyplácení peněz bokem a se zpožděním, problémy s pojištěním a strhávání dalších poplatků družstvem.
Organizátoři nelegální práce se obvykle snadno dokážou vyhnout odpovědnosti a nastrkávají za sebe bílé koně – bývají to nemajetní lidé, někdy bezdomovci registrovaní na obecním úřadě. Státní úřad inspekce práce tak třeba ve firmě Go Stavex CZ nachytal dva načerno zaměstnávané Ukrajince jako zemědělské dělníky a další dva cizince bez pracovního povolení v kravíně.
Firma dostala milionovou pokutu, nicméně ukrajinský majitel podnik ještě předtím bezplatně převedl na Čecha s trvalým bydlištěm na obecním úřadě ve středočeské obci Horoušany. Společnost je nyní v exekuci.
Pracovní migrace z Ukrajiny
Nejvíce cizinců pracujících v Česku pochází právě z Ukrajiny. Okolo 42 tisíc jich tu vydělává legálně, počet nelegálních zaměstnanců nikdo není schopen odhadnout.
O práci Ukrajinců je mezi českými zaměstnavateli zájem. Vláda kvůli tomu schválila program na zjednodušení dovozu ukrajinských odborníků a nyní se jedná i o řemeslnících. Jenže vyjednávání se táhne a ukrajinská migrační mafie se činí.
I proto patří firmy s těmito nelegálními zaměstnanci k nejvíce pokutovaným. Pod agenturou MAT-FI Ukrajinci zateplovali základní školu (pokuta jeden milion korun), přes družstvo DORA-REN třídili a balili česnek (1,17 milionu), pro družstvo Stavonik řezali na pile kotoučovou pilou (700 tisíc) a za družstvo Mordor uklízeli (650 tisíc).
Český stát si s nelegálním zaměstnáváním neví rady, problémy však začínají už na zastupitelském úřadě na Ukrajině. Tam si zájemci podávají žádost o pracovní vízum a dokládají, že mají v Česku zajištěné místo. „Jde o pracovní místa většinou účelově a uměle vytvořená pro žadatele společnostmi založenými jinými ukrajinskými (popřípadě ruskými) občany... Do náboru žadatelů bývají zapojeny různé pracovní agentury,“ píše se ve vládní zprávě o boji s nelegálním zaměstnáváním cizinců za rok 2015.
