Jak ukazuje průzkum společnosti Manpower, už nyní má potíže obsadit volná pracovní místa 30 procent zaměstnavatelů. To je nejvíc od roku 2008. Před rokem řešilo stejný problém 18 procent firem, tuzemská ekonomika přitom byla slušně rozjetá už tehdy.
„Získat kvalitní pracovníky je čím dál větší problém. Týká se to hlavně vysoce kvalifikovaných pozic pro výrobu,“ potvrzuje personální ředitel Doosan Škody Power Richard Kabuď. Vhodní uchazeči se nicméně nedostávají prakticky ve všech sektorech ekonomiky.
„Mezi nejhůře obsaditelné pozice už nepatří pouze specializované technické profese, ale firmy nemohou najít dostatek výrobních dělníků a skladníků,“ říká šéfka tuzemské pobočky Manpower Jaroslava Rezlerová.
Chybí zdravotníci a kamioňáci
Z průzkumu, který personální společnost provedla mezi 750 zaměstnavateli na sklonku minulého roku, vyplývá, že špatně se shánějí také lékaři a ostatní neošetřovatelské zdravotnické profese či řidiči kamionů.
Hlavními příčinami, proč firmy nemohou obsadit volná místa, jsou spolu s malým množstvím vhodných uchazečů také nedostatek tvrdých dovedností, tedy hlavně technických znalostí, a málo zkušeností. Řada firem však přiznává, že dnes berou každého, kdo má obě ruce.
„Zdaleka nehledáme jen kvalifikovanou pracovní sílu. Snažíme se nabrat kohokoliv, ale ani u nekvalifikované síly není kam sáhnout,“ potvrzuje ředitel olomouckého výrobce ložisek Koyo Bearings Petr Novák. Firmy proto tlačí, aby vláda usnadnila zaměstnávání zahraničních pracovníků z mimoevropských zemí. Byrokracie, která je s tím spojena, ale příliš neubývá.
Z průzkumu Manpower vyplynulo, že mohutné nábory chystají hlavně velké firmy s více než 250 zaměstnanci. Více lidí bude potřebovat 28 procent z nich, propouštět se chystají tři procenta. Podle Rezlerové budou na začátku roku nabírat zejména průmyslové a logistické podniky. Například Škoda Auto plánuje letos přijmout stovky zaměstnanců.
Z malých firem do 10 pracovníků se chce rozšířit jen šest procent, naopak pět procent hodlá propouštět. Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš přitom upozorňuje na zajímavý paradox. Z aktuálních dat úřadů práce vyplývá, že firmy shánějí hlavně „superlevné“ profese. Na nástěnkách na pracáku například visí téměř osm tisíc inzerátů, v nichž firmy hledají pomocné pracovníky ve výrobě. Nabízejí jim ale v průměru jen lehce přes 13 tisíc hrubého.
Rozpor může podle Bureše vysvětlovat mimo jiné slabší vyjednávací síla odborů. „V Česku není až polovina zaměstnanců chráněna prakticky žádnou kolektivní smlouvou, ve většině západoevropských zemí je bez ní jen pět až dvacet procent zaměstnanců,“ upozorňuje ekonom.
Anketa MF DNES mezi zaměstnavateli: Budete přidávat?
1. Jiří Vlček, předseda představenstva Frost Food
„Průměrná mzda se u nás loni zvýšila proti stejnému období minulého roku o 18 procent. Je to vyvoláno téměř nulovou nezaměstnaností v regionu a tlakem automobilky i jejích dodavatelů na personální náklady. Letos budeme reagovat na situaci na trhu, ale takto obrovský růst mzdových nákladů si jako pozůstatek starých časů, kdy se všem měřilo stejně bez ohledu na kvalitu jejich práce, už v žádném případě nebudeme moct dovolit,“ říká šéf výrobce mrazených produktů z Rokytnice v Orlických horách, který „sousedí“ se závodem Škody Auto v Kvasinách.
2. Mojmír Čapka, předseda představenstva Brisk Tábor
„Loni jsme navýšili průměrné výdělky asi o třináct procent. Dlouhodobě přitom vycházíme z dosažené produktivity a dalších ukazatelů efektivnosti. Současný pracovní trh tlačí na růst platů, ale je i řada dalších kritérií, která jsou pro naše zaměstnance důležitá. Při dobrém vývoji ekonomiky budeme, tak jako v předchozích letech, vytvořené prostředky směrovat do nových investic, inovací a mezd.“
3. Josef Gulyás, generální ředitel CZ Loko
„V listopadu jsme valorizovali mzdy v dělnických profesích průměrně o sedm procent. Roli hraje především odbornost, univerzálnost a kvalifikace konkrétních lidí. V lednu plánujeme podobnou valorizaci u platů technicko-hospodářských pracovníků.“
4. Hana Bobrovská, personální ředitelka Osram
„Firma v těchto dnech uzavřela kolektivní vyjednávání, jehož součástí je nejen dohoda o průměrném navýšení mezd o tři procenta, ale také navýšení měsíčních odměn výrobních dělníků a rozšíření odměn za setrvání ve firmě. V posledních měsících se čím dál více zabýváme otázkou, jak přesvědčit mladé, aby studovali technické obory a pro svou budoucnost si vybrali naši firmu.“
5. Libor Láznička, ředitel Continental Barum
„Mzda se zvedne o sedm procent. Shodli jsme se na tom s naší odborovou organizací vzhledem k aktuální situaci na trhu práce. Vyjednávání trvala od poloviny listopadu do předvánočního týdne. Před rokem jsme přidávali 3,5 procenta.“
6. Marta Párová, HR manažerka Borgers CZ
„Po revizi mezd ve výrobě, která proběhne v únoru 2017, bude nárůst základních mezd operátorů výroby zhruba tři procenta. Nadále bychom chtěli obsazovat volné pozice lidmi z regionu, situace na trhu práce nám to ale dost ztěžuje. Loni jsme přijali 150 nových výrobních operátorů a naše hledání zdaleka nekončí.“
