Vloni udělali úředníci ČSSZ 167 tisíc kontrol, tedy o tři tisíce více než rok předtím.
"ČSSZ v roce 2007 zkontrolovala víc než 63 procent všech organizací," uvedla mluvčí Štěpánka Filipová.
Do každé firmy přijdou kontroloři aspoň jednou za dva roky. Za chyby a penále musí po loňských "raziích" zaplatit firmy 108 milionů. Kontroloři vypsali na 5 700 pokut, to znamená zhruba v každé třicáté firmě.
Špatná nemocenská
Nejčastější chyby, tři čtvrtiny ze všech, firmy udělaly při výpočtech nemocenského pojištění. Chybovalo se při stanovení, výpočtu i výplatě dávek nemocenského pojištění zaměstnancům.
Konkrétním případům se zaměstnanci v kontrolní zprávě vyhnuli, a proto se nedá zjistit, jestli zaměstnavatel svým lidem přidával, nebo ubíral.
Od letošního roku přitom komplikací přibylo. První tři dny nemocenské se neplatilo vůbec a další dny se platí jen v kalendářní dny. Někteří lidé se první bolestné třídenní bezplatné fázi vyhýbají tak, že jdou k doktorovi v pátek a od pondělí dalšího týdne jim pak běží nemocenská.
Ale i to se změní. Ústavní soud shodil neplacenou nemocenskou, jeden z pilířů vládních reforem, ze stolu s tím, že první tři dny nesmí stát nechat lidi bez peněz, když si platí pojištění.
Nové řešení musí najít vláda od července. Pro firmy to bude znamenat změny a možné chyby. Další nedostatky našli kontroloři při placení pojistného na sociální zabezpečení a při vedení dokladů k důchodovému pojištění.
Nové doklady, které dostává jednou za rok i každý zaměstnanec, mají zabránit špatným výpočtům důchodů. Stává se, že lidé z minulosti nemají dost dokladů o tom, kde pracovali, a firmy, které to za ně měly posílat správě sociálního zabezpečení, to nedělaly. Přitom dnes už nemusí existovat.
Relativně nová právní oblast, kterou firmy řeší více až po vstupu do EU, je vysílání zaměstnanců do zahraničí. Společnosti si nejsou jisté, jakými pravidly při placení pojištění se mají řídit, jestli místními, nebo země, kam zaměstnance pošlou.
