Firmy se rozmýšlejí. Mají využít chyby v  zákoně ve svůj prospěch, nebo ne? Ilustrační foto

Firmy se rozmýšlejí. Mají využít chyby v zákoně ve svůj prospěch, nebo ne? Ilustrační foto

Firmy chystají boj o pojistné. Stát mohou připravit o více než 100 miliard

  • 330
Tři roky stará chyba v novele zákona o sociálním pojištění může stát připravit až o 106 miliard korun. Daňoví poradci hromadně upozorňují firmy, že by mohly dostat od státu vráceny až stovky milionů korun za již zaplacené sociální pojištění. Pokud si však o peníze skutečně zažádají, nemají ještě jisté, že je od státu dostanou. O zpackaném zákonu totiž musí nejdříve rozhodnout Nejvyšší správní soud.

Řada firem v uplynulých dnech dostala dopis či telefonát od právnických a auditorských firem, které je informují, že na základě nedávného rozsudku krajského soudu by měly mít nárok na vrácení pojistného za leden až červen 2007. V té době totiž byla v zákoně díra a pojištění se platit nemuselo. O vrácení by měly žádat co nejdříve – nejlépe do konce roku.

"Klientům o tom dáváme vědět, je to povinnost daňových poradců," říká Radek Dyntar ze společnosti Ernst & Young. Řada firem do toho jde, jiné vyčkávají na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Šéfové firem jsou tak postaveni před dilema: Buď chybu tolerovat, protože peníze státu z logiky věci náleží – vyplatil z nich důchody, nemocenskou či mateřskou. Nebo se zachovat podle zákona jako "řádný hospodář" a neopomenout veškeré zákonné možnosti rozmnožovat svoji investici.

Může za to Senát

Podle rozhodnutí liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, o němž jako první informovaly Hospodářské noviny, nemusí firma Ježek Software doplácet pojistné, které státu v první polovině roku 2007 s odvoláním na chybu v zákoně neodvedla. Z případu, který má dohru u Nejvyššího správního soudu (NSS), se tak stal precedens, který se některé firmy rozhodly následovat.

Kauza, která by stát mohla přijít dle výpočtu MF DNES až na 106 miliard korun, má kořeny v rozhodnutí senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z listopadu 2006. Ten pozměnil novelu zákona o sociálním pojištění, ze které nešťastně vypadl výpočet vyměřovacího základu, z nějž mají firmy pojištění za zaměstnance platit.

Jak získat přeplatek

Firma podá na ČSSZ "opravný přehled" s novou, nulovou výší vyměřeného pojistného (místo 26 procent hrubé mzdy) za 1.pololetí 2007, jinak nevznikne nárok na přeplatek.

ČSSZ jej pravděpodobně neuzná. Následuje odvolání, které bude rovněž zamítnuto.

Zbývá obrátit se na soud v dané lhůtě, jinak už věc nebude možno znovu otevřít.

Pokud NSS rozhodne ve prospěch firem, nárok na vrácení mohou mít jen ty, které se do té doby ohradily.

Vláda se sice chybu snažila napravit vydáním nařízení v březnu 2007, ale podle právníků šla napravit jedině změnou v zákoně. "U povinných dávek, jako je pojistné na sociální zabezpečení, se vyžaduje, aby tak důležité parametry jako vyměřovací základ byly stanoveny v zákoně," vysvětluje Petr Kotáb z advokátní kanceláře Salans.

"Odmítáme, že by v uvedeném období nebyl právní podklad pro odvod pojistného," konstatovalo ministerstvo práce. Drtivá většina firem pojistné odváděla dál.

"O tom, že to tam chybí, jsme všichni věděli, počítali jsme s tím, že to bude zhojeno. V praxi se dál postupovalo tak, jak byly firmy zvyklé 15 let předtím," říká Petr Frisch z poradenské firmy PricewaterhouseCoopers. Podle něj by právě odvolání na smysl práva mohlo státu pomoci při neprohrát.

Pro podniky je to dilema

Podniky se k možnosti vrácení peněz staví různě. "Víme o tom, ale zatím jsme se ještě nerozhodli. Analyzujeme to," uvedl Jaroslav Černý, mluvčí Škody Auto. "Osobně považuji takové nároky firem od státu za nemravné a nemorální," odmítá přeplatek Dalibor Dědek, majitel firmy na zabezpečovací systémy Jablotron.

"Pokud je to možné, uplatníme to. Znamenalo by to pro nás úsporu v řádu stovek tisíc korun," neštítil by se peněz Jan Heřmanský, generální ředitel textilky Svitap.

Právníci nemají zcela jasno v tom, dokdy podat tzv. "opravný přehled", který předchází žádosti o přeplatek. "Nárok na přeplatek je ze zákona pět let, podle některých právních názorů se lhůta krátí na tři roky," říká daňař Tomáš Rozsypal z Deloitte.

S žádostí o vrácení jsou spojené i komplikace. Ministerstvo bude žádosti zamítat, a tak firmy budou muset jít k soudu a vytrvat. Pokud firma uspěje, bude muset podat dodatečné přiznání k dani z příjmu za rok 2007 a zaplatit z ní penále 17 procent ročně. Případně vracet některé sociální dotace.

Rozhodnout musí Nejvyšší správní soud

Česká správa sociálního zabezpečení, která pojištění vybírá, podala proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost k NSS. Ten má rozhodnout na jaře.

Ať kauza dopadne jakkoliv, zaměstnanců se nedotkne. Podle úředníka z MPSV obeznámeného se situací by zaměstnancům v případě, že by soud rozhodl pojištění vrátit, nehrozilo krácení důchodů či vracení nemocenské za kritické období.

"Pokud NSS rozsudek potvrdí a stát bude muset peníze vracet, stát na to bude muset někde vzít. Zvýší prostě v příštích letech pojistné i daně," upozorňuje Frisch.