Za to však musí do země pravidelně létat, protože tamní berní úředníci hlídají to, aby se vedení firem pravidelně na místě scházela.
Zájem o sídlo v Nizozemsku rok od roku roste
Výrobce léků Zentiva sedí v Holandsku už od roku 1998, ale v posledních letech má stále více následovníků. Z desítky nejbohatších Čechů nezůstal už doma ani jediný.
Petr Kellner, Andrej Babiš, Karel Komárek či Zdeněk Bakala zahrnuli své české majetky pod holandský holding. Miliardáři jako Pavel Tykač či Marek Dospiva dávají přednost Kypru.
"Zájem o přesun sídla do zahraničí roste rok od roku o deset až patnáct procent. Lidé si už pod pojmem daňové plánování a offshore nepředstavují Krejčíře," říká Michal Friedberger, který se ve společnosti Akont zabývá zakládáním zahraničních společností.
V posledním roce se do Holandska vydal například Luděk Sekyra, majitel Sekyra Group. Přemýšleli i o Lucembursku. "V Holandsku je z praktického hlediska jednodušší byznys, více lidí tam mluví anglicky, létá tam více letadel," popisuje finanční šéf developerské firmy Ondřej Valenta, co také rozhodovalo.
O oblíbenosti Holandska svědčí, že sídlo v Amsterdamu má 411 firem, které jsou registrované v českém obchodním rejstříku. Ve většině případů jde o zahraniční obry jako IBM, ING či Nokia, ale v čím dál více případech i o česká jména.
Lepší legislativa i soudnictví
Důvodů, proč je Holandsko a jiné země v takové oblibě, je hned několik. Sami majitelé firem nejčastěji zmiňují lepší zákony, rychlejší soudy, větší ochranu majetku a anonymitu. V českém obchodním rejstříku lze nalézt vše, zatímco v tom holandském jsou jen okleštěné finanční údaje, a ještě placené.
Adresa v Nizozemsku však znamená i velkou legální úsporu na daních, jenže o tom firmy moc rády nemluví. "Někteří klienti dávají přednost naprostému utajení vlastnictví, jiní mají zájem o co nejnižší zdanění dividend," říká Tomáš Pelikán ze společnosti Terrinvest, radící firmám, kam jít.
Zatímco daně z příjmu tak firmy platí v Česku, na daních z dividend či z prodeje podílu ve firmě ušetří právě skrze Nizozemsko.
Založení holdingu v Nizozemsku má tu výhodu, že na něj lze z Česka převést dividendy, aniž z nich cokoli ukousne stát na daních. Stejně tak firma v Holandsku ušetří na dani při prodeji podílu v dceřiné firmě.
Daňové úspory jsou tak obrovské. Když by česká firma se sídlem v tuzemsku vyplatila akcionářům dividendu sto korun, pošle z ní dnes 24 korun do státní kasy. Když ji převedou do společnosti registrované v Holandsku, zbude celá stovka.
Podle daňových poradců je nejlepší peníze z dividend znovu investovat rovnou z Holandska, protože pak se z nich nestrhne nic. Pokud je převede konečnému českému majiteli do Prahy, srazí z uvedené stovky český stát patnáct korun.
Kromě toho existují i další únikové cesty. Například vyvést nahromaděné nezdaněné zisky v Holandsku prostřednictvím půjčky do země, kde vlastník bydlí. Odhady, o kolik třeba jen na zdanění dividend přichází státní rozpočet, neexistují. Minimálně jde o částky v řádech miliardy korun.
Podle údajů centrální banky loni odplynulo z tuzemska do Nizozemska na dividendách přes 38 miliard korun, což je čtyřicet procent všech dividend vyplacených do zahraničí.
Na úspory v Holandsku však dosáhnou jen velké firmy, protože založit tam společnost vyjde se vším všudy až na jeden milion korun.
Na burzu přes Nizozemsko
Stejně tak se přes Holandsko dělají prodeje firem, akvizice nebo vydání akcií na burze. "Všechna dosavadní vydání akcií na pražské burze se týkala společností založených podle zahraničního práva, ne podle českého," říká Jan Vild, který má tuto oblast na starosti v Zentivě.
Ta je v Holandsku od roku 1998 a tehdy si to vyžádal před vstupem dřívější hlavní akcionář, fond Warburg Pincus.
V hojné míře Holandsko využívají třeba české i zahraniční developerské společnosti, které stavějí kancelářská a obchodní centra či byty. Na každý velký projekt mají zpravidla založenou dceřinou společnost, kterou po ukončení prodají. Když spadá pod holandský holding, nemusí zaplatit daň z příjmu.
Stejnou cestu volí české firmy i při investicích do společností v cizině a rovněž tím ušetří. "Naše firma má své pobočky v patnácti zemích. Je tedy logické, že má sídlo v jednom z nejvýznamnějších byznys center v Evropě, v Amsterdamu," říká za společnost KKCG Karla Komárka mluvčí Dan Plovajko.
Trochu to špiní
Založení firmy v Holandsku i úspora na daních je každým coulem legální byznys. Trochu špíny na něm však přece jen ulpívá.
Část peněz, které do Nizozemska proudí, pokračuje dále do opravdových daňových rájů, především do jedné z částí holandského království, Nizozemských Antil. Jejich největší výhodou je anonymní vlastnictví.
Ukazuje to i případ vyplacené odměny ČSOB za smlouvu s Českou poštou, která skončila na Antilách u neznámého vlastníka. Policie zatím marně pátrá, kdo to je. Investoři Antilám sice nedůvěřují, ale když jsou schované pod holandským holdingem, tak to nevadí.
