"Tatře teď žádná kouzla nepomohou. Prostě potřebujeme více zakázek a trhů. A na obojím sami pracujeme," nechal se slyšet šéf kopřivnické automobilky Ronald Adams.
Podobně to vidí majitel jabloneckého výrobce zabezpečovací techniky Jablotron Dalibor Dědek. "Nebudu dělat nové místo proto, že na ně dostanu dotaci, stejně jako nebudu zaměstnance vydírat smlouvou na dobu určitou. Buď je prostě člověk dobrý a potřebuji ho, nebo ho nezaměstnávám," uvedl Dědek.
anketaCo říkají šéfové firem na programy stran zaměřené na růst zaměstnanosti čtěte zde |
Obecně se lídři průmyslových podniků i obchodních firem shodují na tom, že nová místa musí vytvořit růst ekonomiky a ze státních zásahů by mohl pomoci jen pružnější zákoník práce. Ten slibují ODS, TOP 09, Věci veřejné a částečně také KDU-ČSL.
Firmy se bojí po krizi nabírat kvůli odstupnému
Byznysmeni tvrdí, že by se po jeho liberalizaci přestali obávat brát nové lidi, protože by je nestrašilo vyplácení odstupného v případě, že se růst ekonomiky znovu zadrhne. "Dnes když chci někoho nabrat, čtyřikrát si to rozmyslím, protože zbavit se pak toho člověka je velmi těžké," vysvětluje Pavel Janeček, šéf společnosti Karma Český Brod.
Ostatní na první pohled lákavá předvolební sousta, jako je například vytváření nových pracovních míst pro ohrožené skupiny lidí přes slevu na sociálním pojištění, by podle podnikatelů pomohla jen kosmeticky. A to hlavně u profesí s minimální mzdou.
"Oceňuji každou motivaci zaměstnávat více lidí. Ale sleva na sociálním pojištění 7 200 korun ročně za vytvoření nového místa je ve firemních nákladech úplně zanedbatelná," říká Kvido Štěpánek, majitel plastikářské firmy Isolit Bravo.
Jinak řečeno – firma platící ročně desítky tisíc korun na sociálním pojištění za jednoho zaměstnance nebude kvůli sedmitisícové slevě brát člověka, pro něhož jinak nemá práci. A stejně tak slibovaná výhoda neuchrání nevytíženého zaměstnance před propuštěním.
Stát na vyšší úlevy nemá
Zdeněk Černý, majitel společnosti Biomac na výrobu dřevěných briket, sice upozorňuje, že díky dotacím několik míst vytvořil, ale šlo o nejhůře placenou práci.
ODS na to namítá, že nabízí jen taková zvýhodnění, která státní rozpočet nahlodaný krizí může unést.
Na to jsou byznysmeni ochotni slyšet, ale mnozí by šli v úsporách ještě dál než politické strany. "Předvolební sliby jsou sice fajn, ale ze špatné firmy dobrou neudělají. Co opravdu potřebujeme, je silný politický lídr, který bude schopen prosadit tvrdé škrty a přimět stát šetřit," říká Karel Havlíček, generální ředitel obchodní skupiny Sindat.
Podle něj teď ekonomiku čeká postkrizová doba, v níž půjde hlavně o přístup k penězům. A to jak u státu, tak u domácností a podniků. A předlužený stát, jenž by si musel půjčovat draze, tak může ovlivnit financování v celém hospodářství. Proto je nutné šetřit veřejné finance.
