Celkem by se to v zemi podle hrubých odhadů mohlo týkat nejméně 100 tisíc lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury ČTK mezi úřady práce a odbory.
Takzvanou částečnou zaměstnanost musí firmám, které nemají odbory, povolit úřady práce. Společnosti, kde odbory fungují, se na mimořádných opatřeních musejí dohodnout s nimi. Úřady práce tato data neevidují, přesný počet lidí, kterých se částečná zaměstnanost týká, proto není znám.
Firmy, ani pokud povolení dostanou, ale nemusejí zaměstnance nechávat doma.
Některé raději preventivně podají žádost na všechny pracovníky, ale pak nechají doma jen část nebo vůbec nikoho. Žádostí na úřady práce ale chodí stále víc. Ve srovnání s loňským rokem, kdy se krize v tuzemsku ještě příliš neprojevovala, je rozdíl několikanásobný. Žádostí na úřady i dohod s odboráři přibylo i ve srovnání s letošním lednem.
Například v Libereckém kraji měla v březnu kratší pracovní týden zhruba třetina velkých továren, začátkem roku jen desetina. V Ústeckém kraji už letos podalo žádost třikrát víc firem než za celý loňský rok. Odborníci odhadují, že se částečná zaměstnanost může v regionu týkat zhruba 10 tisíc lidí. Podobná čísla hlásí také Zlínský kraj a Vysočina. Všude se to zatím nejvíc týká dodavatelů pro automobilový průmysl.
Odstávky už zavedla Škoda Auto
K odstávkám výroby musela začátkem roku přistoupit ve svých závodech v Královéhradeckém a Středočeském kraji i Škoda Auto. Nyní už podnik díky vyšší poptávce zvažuje i zavedení pracovních sobot. Podle Lubomíra Kiše z mladoboleslavského úřadu práce to bude mít pozitivní vliv i na dodavatele pro automobilku, v regionu se tak dá čekat pokles podávaných žádostí.
Stagnaci nebo pokles počtu žádostí předpovídají i v Karlovarském kraji.
Zkracování úvazků by se tam teď mohlo týkat asi 4000 lidí, což je zřejmě nejméně v zemi. Naopak největší známý počet lidí, jichž se částečná zaměstnanost může týkat, je v jižních Čechách, podle odborníků je to až 20 tisíc pracovníků.
"S největší pravděpodobností se to bude ještě zhoršovat. Začíná to zasahovat i stavebnictví, kde nejpostiženější jsou výrobci stavebních hmot," naznačil šéf jihočeských odborářů Petr Janoušek.
Také v Jihočeském kraji se problém nejvíc dotýká strojíren. "Lze konstatovat, že zhruba u 15 procent firem, kde působíme, nedošlo k opatřením omezujícím normální pracovní dobu," řekl Antonín Hraše z jihočeské pobočky odborového svazu KOVO.
Svaz odhaduje, že v celé ČR se hospodářská krize dotkla 126 firem s odbory, třeba hutního gigantu ArcelorMittal Ostrava či kopřivnické Tatry. Dopady krize už nějakým způsobem poznalo asi 150.000 strojařů, z toho asi 25.000 bylo propuštěno, odhadl předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.
Jen ve středních Čechách by to mohlo být ve strojírnách 8000 až 10.000 lidí. Firmy z Prahy ke krácení pracovní doby zatím většinou nepřistoupily.
"Pražského závodu se omezení pracovní doby nedotkne, týká se to některých výrobních závodů na Moravě," uvedl Petr Sedláček, mluvčí firmy Siemens, která ve zličínské továrně vyrábí mimo jiné vozidla pro městskou dopravu.
Zkrácení pracovní doby o 15 hodin týdně si s odbory dojednala mohelnická továrna Siemens Elektromotory. Podle ředitele závodu Pavla Pěničky by firma jinak musela propustit asi třetinu z 1500 zaměstnanců.
Manažeři i úřady práce se ale většinou shodují, že firmy nechtějí své zaměstnance propouštět. V okamžiku, kdy krize pomine a zakázky opět přijdou, by je pak nemusel mít kdo vyrábět.
