Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Firmy si začínají hlídat simulanty

  9:41aktualizováno  9:41
Od Nového roku platí firmy za zaměstnance nejen nemocenskou, ale spadla na ně i povinnost kontrolovat, jestli pracovníci nesimulují. Podnikatelé se k tomu staví různě.
Firmy od Nového roku platí za své zaměstnance nemocenskou. Hlídají si proto simulanty.

Firmy od Nového roku platí za své zaměstnance nemocenskou. Hlídají si proto simulanty. | foto: Profimedia.cz

Některé firmy to budou řešit vlastními silami - například ve dvoutisícovém Siemensu v Mohelnici tím pověří dvacítku mistrů, olomoucká mlékárna Olma svěří pravomoc kontroly vedoucím a lidem z personálního odboru.

Jiný postup zvolil výrobce autobusů Iveco Irisbus. "Kontrolou pověříme externí společnost, která pro nás bude zajišťovat důslednou kontrolu nemocných," říká Daniel Patka, šéf výrobce autobusů s 2 400 zaměstnanci. Moravský výrobce stavebních hmot Stomix se rozhodl ušetřit. "Kontroly dělat nebudeme. Jsme s absencí pod celostátním průměrem," říká ředitel Bořivoj Minář.

Všechny firmy spojuje, že z nového zákona nejsou nadšené - podle nových pravidel totiž nejde prvních čtrnáct dní nemoci nemocenská (přesně "náhrada mzdy") z eráru, ale z peněz firmy.

Kontrola marodů sice není povinná, ale měly by ji provádět ve vlastním zájmu, aby zbytečně nevyplácely dávky simulantům.

Státní kontroloři nestíhají

Marody nebudou firmy kontrolovat plošně, ani by to nestíhaly. "Již dnes známe některé problémové pracovníky, na které se přednostně zaměříme," říká ředitel AŽD Praha Zdeněk Chrdle. Plánuje zřídit kontrolního pracovníka, který bude za firmu inspekce provádět.

Některé firmy ještě nejsou rozhodnuté, jak budou kontrolu řešit. Pořád jim zůstává možnost požádat o provedení kontroly konkrétního nemocného místní správu sociálního zabezpečení.

Kontrola ze strany "sociálky" je sice zdarma, ale firmy nemohou na státní zaměstnance spoléhat. Například v Praze pracuje 16 kontrolorů a každý z nich stihne denně obejít maximálně 15 adres. Jiné kraje na tom nejsou o mnoho lépe.

Přepadové kontroly dělají i agentury

Nová pravidla pro nemocenskou tak přinesla příležitost pro byznys. "Pokud má zaměstnavatel podezření, že pracovník marodí jen naoko, můžeme udělat okamžitou přepadovou kontrolu, která vyjde na zhruba 600 korun," říká Jan Peroutka, obchodní ředitel firmy Agency of Security FENIX (ASF).

Pravidelné kontroly budou zhruba za polovinu, záležet však bude na velikosti objednávky od firmy a na tom, kam bude muset kontrolor cestovat. Zatím ASF žádnou smlouvu podepsanou nemá, protože zaměstnavatelé vyčkávají.

Výmluvy na zvonek nefungují


Jak má kontrolor postupovat?

Kontrolor se musí dostat přímo před dveře bytu. Zvonitmá dostatečně dlouho, popřípadě klepe. Pokud nikoho nezastihne, volá ošetřujícímu lékaři, aby zjistil, jestli dotyčný neodešel na vyšetření nebo pro nutné léky. Případné zjištění sepíše.

Musím ho pustit do bytu?
Ne. Kontroloři mají dokonce nařízeno pozvání k návštěvě nepřijímat. Vše stačí vyřídit mezi dveřmi.

Co když nemám funkční zvonek, nemám na zvonku či dveřích své jméno, spím a neslyším?
Výmluva na zvonek nefunguje. Pokud nemám jméno na dveřích či na zvonku, musím do neschopenky u svého lékaře nahlásit patro a číslo bytu. Popřípadě nahlásit dopředu, že budu marodit jinde než ve svém bydlišti. Kdo žije sám, může lékaře požádat o napsání „existenčních vycházek“ kvůli nákupům. Odůvodnění „spal jsem jako zabitý“ projde, jen pokud ošetřující lékař předepsal silné utišující prášky.

Co mám dělat, když jsem doma prokazatelně byl, ale kontrolor nahlásil, že mě nezastihl?
Mohu se odvolat na svou lokální správu sociálního zabezpečení a podat vysvětlení.

Přijdu o celou nemocenskou, pokud mě kontrolor „načapá“? To je individuální, záleží například na tom, zda mám vyživovací povinnost k rodinným příslušníkům. (jvl)

Náhradu mzdy a náklady na kontrolu budou firmy platit z toho, co ušetří na odvodech nemocenské. Od letošního roku budou platit na nemocenském u zaměstnanců místo 3,3 % o procento méně. Stát jim navíc polovinu vyplacených náhrad vrátí.

Kontrola se vyplatí zejména těm firmám, které se potýkají s vysokým procentem nemocnosti. Výhodu mají menší firmy, kde se zaměstnanci navzájem znají.

"Jakékoliv špiclování je mi z duše protivné. Většinu z našich asi dvou set zaměstnanců znám a troufám si odhadnout, kdo má sklony fingovat marodění," říká Vlastimil Chládek, ředitel a spolumajitel Dopravních staveb Brno. Spoléhá také na to, že obava o práci v době nadcházející krize podvodnému marodění zamezí.

Část firem se místo do kontrolorů rozhodla investovat do prevence nemocnosti. "Vytvoříme systém zlepšení zdravotní, zejména preventivní péče pro naše zaměstnance - očkování, rehabilitace, preventivní prohlídky," říká Chrdle z AŽD Praha.

Nově nedostane nemocný zaměstnanec první tři dny na nemocenské vůbec nic a první dva týdny nejsou placené víkendy. Od 15. dne přebírá starost o něj i kontrolu nemocného stát.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.