"Existuje stále velký rozdíl mezi postoji demokratů a republikánů. Máme stále čas dosáhnout dohody a máme v úmyslu dále jednat. Vrátíme se (k jednacímu stolu) v pondělí v 11:00 (pondělí 17:00 SEČ)," prohlásil po nedělních rozhovorech s republikány šéf demokratické většiny v senátu Harry Reid.
Přetrvávající neshody i vůli dále vyjednávat potvrdil lídr republikánské menšiny v senátu Mitch McConnell. Vyjádřil naději, že dohody se dnes podaří dosáhnout.
Američtí politici hledají kompromisní řešení, jak zabránit takzvanému pádu z fiskálního útesu. Tedy situaci, která by mohla způsobit, že kombinace automatických výdajových škrtů a vyšších daní uvrhne americkou ekonomiku zpět do recese. Ve hře je také možnost, že by se účinnost těchto změn pozdržela, i když podobné návrhy se v minulých dnech nesetkaly s kladným přijetím.
Demokratický prezident Barack Obama v neděli opět varoval, že neúspěch jednání by těžce poškodil americkou ekonomiku a negativně zasáhl finanční trhy. Vyzval zákonodárce zejména k rychlému prodloužení daňových úlev pro střední třídu (více čtěte zde).
Šéf republikánů v senátu McConnell jednal průběžně v neděli s viceprezidentem a bývalým kolegou ze senátu Joem Bidenem v rámci rozhovorů, které byly jednou z posledních šancí, jak fiskální krizi předejít.
Nynější situace vyplývá ze zákona ze srpna 2011, kdy republikáni v Kongresu na poslední chvíli souhlasili se zvýšením stropu státního dluhu; republikáni a demokrati ovšem tehdy nedokázali najít kompromis o rozpočtových škrtech a dohodli se pouze, že řešení přijde později. Přitom uzákonili, že pokud kompromis nebude vytvořen do konce letošního roku, začnou od roku 2013 platit automatické škrty ve všech rozpočtových kapitolách. Tuto situaci komplikuje skutečnost, že s koncem letošního roku vyprší platnost daňových úlev, které přijala administrativa bývalého prezidenta George Bushe mladšího.
Obě strany se zatím nedomluvily ani pod hrozbou případné recese. Oproti loňským rozhovorům jsou v silnější pozici demokraté, když listopadové volby vrátily do Bílého domu Obamu a demokraté si nečekaně zachovali kontrolu v senátu. Průzkumy zatím ukazují, že veřejnost viní z patu spíše republikány.
Demokraty i republikány by mohla pohnout k dohodě důrazná reakce finančních trhů. "Domnívám se, že investoři dají najevo svou nespokojenost nad nedostatkem pokroku ve Washingtonu," řekl agentuře Reuters Mohannad Aama, šéf společnosti Beam Capital Management v New Yorku.
K dohodě musí dojít během pondělí
Spojené státy čelí pádu z fiskálního útesu právě nyní proto, že v pondělí vyprší platnost výrazného snížení daní, které zavedl v letech 2001 a 2003 bývalý republikánský prezident Bush a které spolu s výdaji na války v Iráku a Afghánistánu přispěly k návratu rozpočtového deficitu.
Pokud nyní nedojde k dohodě, vrátí se daně na úroveň před deseti lety všem Američanům. Demokraté požadují, aby se tak stalo - a daně se zvýšily - všem rodinám, které vydělají 250.000 dolarů a více ročně (asi 397 000 korun měsíčně). Republikáni nejprve odmítli všechny návrhy na jakékoli zvýšení daní, později ale naznačili, že jsou ochotni se bavit o zvýšení daní pro lidi s příjmem alespoň 400.000 dolarů ročně (zhruba 636 000 měsíčně).
Pokud se politici do úterý neshodnou, zvýší se tedy od středy automaticky daně všem Američanům. V úhrnu to bude kolem 500 miliard dolarů (asi 9,5 bilionu korun), což by bylo největší jednorázové zvýšení daní v historii Spojených států. Zároveň se o 109 miliard dolarů (zhruba 2,1 bilionu korun ) mají snížit státní výdaje, především z výdajů na obranu a ze sociálních programů.
Z technického hlediska má Kongres možnost, aby v případě dohody rychle zavedl příslušný zákon. Nicméně vedoucí představitelé Sněmovny reprezentantů a senátu si ponechali jen málo času vzhledem k tomu, že i v případě dohody na poslední chvíli lze v obou kongresových komorách očekávat řadu procedurálních manévrů, poznamenala agentura Reuters.
Na druhou stranu, když se Kongres dohodne později, může rozhodnout, že daňová či rozpočtová opatření budou platit zpětně.
