FlixBus začal s provozováním vnitrostátních linek ve čtvrtek 17. srpna. Nabídl velké množství spojů za příjemné ceny, což vyvolalo i velký zájem cestujících. Vzápětí se ale spustila na sociálních sítí kritika nabízených služeb (více zde).
Vedení společnosti slibovalo, že se rychle vše zlepší. Redakce iDNES.cz proto služby FlixBusu vyzkoušela, výsledek testu ale není pro firmu příliš přívětivý. Redaktorky podnikly sedm jízd na různých linkách. Na většině zaznamenaly problémy, ten nejvážnější na spoji mezi Olomoucí a Brnem. Autobusu se totiž redaktorka nedočkala, zřejmě odjel ze zastávky dříve, než podle jízdního řádu měl. Operátorka přesto tvrdila, že se spojem nebyl žádný problém.
Právě v komunikaci se zákazníky chybuje společnost nejvíc. V případě infolinky se dovoláte anglicky mluvícímu operátorovi, což může být pro některé cestující problém. Textové zprávy od přepravce nechodí vůbec. Informace o zpoždění nebo komplikacích v dopravě se k vám tak nedostanou a vy po většinu času zůstáváte v nejistotě, zda autobus pojede.
Brno – Olomouc 30. 8. 12:00–13:05 a zpět 13:35–14:40
Spoj z Brna do Olomouce vyjížděl na čas, tedy ve 12:00. Autobus obsluhovali dva řidiči. Jeden z nich měl na starosti řízení, druhý se staral o vše ostatní – například prodával cestujícím občerstvení, pokud si někdo řekl. K připoutání se pásy jsme vyzváni nebyli. Garantovaná wi-fi na palubě autobusu fungovala. Připojit k ní jsme se museli přes německou stránku, což mě trochu zarazilo.
Během cesty do Olomouce jsme nabrali zpoždění a chvíli tak hrozilo, že nestihnu autobus zpět do Brna. Na autobusové stanici jsem vystoupila ve 13:32, tři minuty před tím, než měl odjíždět autobus v opačném směru. Jenže ten na zastávku nedorazil. Pro jistotu jsem čekala ještě patnáct minut, kdyby měl zpoždění. Nepřišla ani žádná SMS o zpoždění, a proto jsem vytočila infolinku společnosti.
Byla jsem přepojena na anglicky hovořící operátorku. Kdybych mluvila jen česky, měla bych smůlu. Na otázku, co se se spojem děje, neodpověděla a do ucha mi pustila písničku. Opět se ozvala až po několika minutách, kdy mě začala přesvědčovat, že autobus odjížděl ze stanoviště ve 13:36. Jenže kolem žádný autobus neprojel, to vím jistě. Po mé stížnosti mi operátorka poradila, abych si zažádala o vrácení peněz přes speciální formulář na jejich webu. Nezaručila ovšem, že mi peníze vrátí.
Zpět do Brna jsem jela autobusem ČSAD.
Praha – Tábor 31. 8. 9:30–10:50
Spoj do Tábora přijel na zastávku na Florenci s předstihem. Oba řidiči byli Češi a odbavování šlo vcelku rychle a my jsme vyjížděli přesně na čas. Přivítání na palubě autobusu bylo poněkud zbrklé. Nejdříve česky, poté lámanou angličtinou. K internetu se mně ani některým spolucestujícím připojit nepodařilo.
Do Tábora jsme dorazili s půlhodinovým zpožděním. Překvapením byl fakt, že FlixBus zastavuje až na sídlišti Nad Lužnicí, daleko od centra města, vlakového i autobusového nádraží. Do centra Tábora jsme se museli dostat sami. Navíc ani zastávky (ve směru na České Budějovice a zpět ve směru na Prahu) nebyly nijak označeny.
Tábor – České Budějovice 31. 8. 16:05–17:00
Autobus, kterým jsem chtěla pokračovat z Tábora do Českých Budějovic, přijel s desetiminutovým zpožděním. Během čekání na spoj mi nepřišla žádná SMS, která by o autobusu informovala. Člověk tak i kvůli neoznačeným zastávkám nevěděl, zda stojí na správném místě. Odbavení proběhlo rychle, žádná omluva zpoždění ze strany řidičů neproběhla. Jinak ale cesta byla bez problémů, do Budějovic jsme přijížděli jen s pětiminutovým zpožděním.
České Budějovice – Praha 31. 8. 17:30– 19:45
Mírné zpoždění měl i spoj, kterým jsem se rozhodla vrátit zpět ve stejný den z Českých Budějovic do Prahy. Na zastávku přijel autobus o deset minut později a odjížděli jsme po dalších deseti minutách. Celý spoj měl totiž na starosti jen jeden řidič. Odbavování se tak protáhlo, přivítání na palubě proběhlo v ještě větším spěchu. Na občerstvení (není v ceně jízdenky) jsme mohli během cesty zapomenout, neboť nebyl nikdo, kdo by nás obsloužil.
Kromě toho, že jsme do Prahy dorazili s několikaminutovým zpožděním, minul autobus zcela zastávku v Benešově, kde měl podle uvedeného jízdního řádu zastavit.
Praha – Brno 1. 9. 19:45–22:15
Páteční spoj z Prahy do Brna patřil k těm „nejzajímavějším“, co jsme s FlixBusem absolvovali. Na zastávce na Florenci jsem čekala již od půl osmé večer. Stálo nás tam jen pár a když ani v čase odjezdu nebyl náš spoj v dohledu, začala být část lidí nervózní. Ještě větší nejistota nastala ve chvíli, kdy přišel k zastávce muž a řekl, že podle tabule již autobus dávno odjel a paní na prodejním místě o autobusu a řidiči nic neví.
Po čtvrthodině čekání jsem zavolala na infolinku společnosti. Opět jsem byla přepojena na anglickou operátorku, která mi oznámila, že o autobuse nic neví. Poté řekla, že se pokusí zjistit něco více a že mi zavolá zpět. Čekala jsem dalších deset minut a když se nikdo neozýval, zavolala jsem znovu. Tentokrát jsem se nenechala odbýt a řekla jsem, že chci hned vědět, co se děje. Odměnou mi byla písnička, kterou operátorka pustila a odmlčela se.
Autobus se na Florenci objevil po čtyřiceti minutách. Jak jsme posléze zjistili, jednalo se o linku, která se točí mezi Prahou a Brnem a při cestě z Brna nabrala na D1 zpoždění. FlixBus tak mezi jednotlivými spoji ve svém jízdním řádu nepočítá s možným zpožděním. Samotné řidiče pak rozhodilo, když jsme jim řekli, že na infolince nevěděli, kde se jejich autobus nachází. Tvrdili, že to je nemožné, protože každé vozidlo má zabudovanou svoji GPS.
Spojem jsme z Prahy odjížděli téměř s hodinovým zpožděním a do Brna nakonec dorazili krátce po jedenácté v noci. Komunikace ze strany řidičů byla v tomhle případě naprosto nulová. Oproti jiným spojům jsme se nicméně na večerní lince připojili k internetu.
Brno – Praha 3. 9. 20:05–22:40
Původně jsem plánovala jet do Prahy z Brna nočním autobusem. Svoji objednávku jsem nakonec několik hodin před odjezdem zrušila. Za to mi společnost naúčtovala storno poplatek ve výši 25 Kč a zbylé peníze vrátila ve formě poukazu. Ten může cestující využít jen na nákup nové jízdenky.
Zvolila jsem spoj, který odjíždí z autobusového nádraží u hotelu Grand ve 20:05. Na menším nádraží byl kvůli velkému množství autobusů již tak docela chaos a informační tabule s příjezdy autobusů FlixBus na místě nebyla žádná. Nebyli jsme si tak celou dobu jisti, kam přesně náš spoj přijede. Když pak v jednu chvíli k hotelu přijely tři zelené autobusy, museli jsme je všechny obejít, abychom zjistili, zda se náhodou nejedná o náš spoj.
Náš autobus nakonec přijel se čtvrthodinovým zpožděním. Ze strany řidičů nepadla žádná omluva, o zpoždění nás opět neinformovala ani SMS. V rychlosti jsme nasedli do autobusu a vyrazili směr Praha. Uvítání na palubě autobusu neproběhlo.
Žádné vysvětlení nepadlo ani ve chvíli, kdy autobus sjel z dálnice a zastavil u benzinky, aby natankoval. Většina z nás pak z okna autobusu pozorovala řidiče, který se chvíli naprosto nezávazně bavil dobrých pět minut s obsluhou benzinky. Po čtvrthodině se do autobusu vrátil a my jsme opět vyrazili. Do Prahy jsme dojeli s dvacetiminutovým zpožděním.
Reakce FlixBusuRedakce požádala o vyjádření k testu společnost FlixBus. Z německé centrály v Mnichově odpověděla e-mailem mluvčí Nina Göbbelsová. Vyzdvihla, že kromě anglicky hovořících pracovníků zajišťují zákaznický servis už i čeští mluvčí. "Nicméně ve špičkách se může stát, že jsou čeští operátoři zaneprázdněni a zákazníci jsou přesměrováni na anglicky hovořící kolegy," připustila Göbbelsová. Jedním dechem ujistila, že služby - včetně českojazyčných - budou nadále zlepšovat. Dopravce podle ní plánuje například systém na rezervování konkrétního místa. K problémům s nedodržováním jízdních řádů se nevyjádřila. |
14. ledna 2016 |
