FNM: bezedná studna vyschla

Velký zdroj státních peněz - Fond národního majetku - do něhož natékají miliardy korun z prodeje podniků a bank, letos dramaticky vyschl. Důvodem je zpomalení privatizace oproti původním předpokladům, a naopak stále nové výdaje uložené vládou, které fond už nestačí platit. Jediný větší příjem téměř dvacet miliard korun - měl totiž letos v podstatě jen z prodeje České spořitelny. "Když to trochu přeženu, tak fond pomalu nemá na výplaty. Peníze prostě nejsou," říká člen prezidia FNM Michal Tošovský.

Fond se tak snaží omezovat veškeré platby, které mu neukládá přímo zákon. "Nyní intenzivně jednáme například s Fondem bydlení, do něhož máme převést sedm miliard korun, o odložení platby. Již teď je ale jasné, že tuto sumu letos prostě nedostane," konstatoval předseda výkonného výboru FNM Jiří Havel.

Ředitel Fondu bydlení Jan Wagner však nedávno řekl, že letos bude potřeba na podporu výstavby bytů a opravy panelových domů přes jednu miliardu korun. Do příštího roku se FNM podle Havla snaží přeložit i část některých dalších plateb, jako jsou například úhrady starých ekologických škod v již prodaných podnicích.

Rozpočet fondu letos vůbec poprvé skončí se schodkem, a to hned 25 až 30 miliard korun. To je téměř o třetinu více, než je schodek státního rozpočtu na příští rok, o nějž se strhla v minulých měsících mezi ČSSD a ODS politická bitva. "Momentálně máme problémy s hotovostí. Na účtu je několik miliard korun, ale proti tomu máme právě velké povinné výdaje," připustil Havel.

Nedostatek peněz tak fond řeší částečně rozpouštěním rezerv z minulých let a úvěrem, který si bere od státní Konsolidační banky. "Úroky jsou v řádu pěti až deseti procent," řekl Havel. Fond tedy za tyto peníze zaplatí další stovky milionů korun.

"Nynější situace FNM je pro nás varováním. Také jsme jako prezidium již několikrát vládu vyzvali k opatrnosti při dalším zatěžování fondu," sdělil šéf prezidia FNM a ministr financí Pavel Mertlík.

Již dříve se podle něj mohly vlády chovat k fondu prozíravěji a nezatěžovat ho tak vysokými závazky. "Když se nasčítají některé jednotlivé položky, jako jsou například úhrady ekologických škod u hutních podniků, jsou to velké sumy. Je tedy otázka, zda se nemělo jít obezřetněji," soudí Mertlík.

Přesun 13 miliard korun do fondů bydlení a dopravy jen v letošním roce a více než dvaceti miliard příští rok však ministr považuje za správný. "Myslím, že je to velmi rozumný způsob financování těchto oborů," řekl.

Opoziční poslanci jsou však k hospodaření sociálních demokratů kritičtí. "Vždycky existovaly ze strany vlády na FNM různé tlaky na nejrůznější výdaje, k situaci, jaká je nyní, však nikdy nedošlo. Nepamatuji se, že by měl fond problémy s krytím běžných plateb," upozornil poslanec a bývalý ministr financí Ivan Pilip (US).
Jak bude vypadat hospodaření fondu v příštích letech, je zatím rovněž nejasné.

"Vypadalo to, že celková bilance majetku fondu bude záporná. Jenomže v tom nebyl započten státní podnik Transgas, o jehož prodeji vláda rozhodla v minulých dnech," uvedl Mertlík. Příjmy FNM z privatizace Českého Telecomu, Českých Radiokomunikací a Komerční banky mají dosáhnout zhruba 135 miliard korun, a mají tak být vyšší než předpokládané výdaje.

"Záleží samozřejmě, co všechno bude potřeba platit. Například do Fondu bydlení má přijít dalších více než dvacet miliard korun, ale dosud není jasné, zda to má být všechno příští rok nebo postupně i v dalších letech," vysvětlil Havel.