Za vánoční focení jsem dostala čaj a figurky, říká holčička z kolekce

Michaele bylo šest let, když si ji a její sestru v roce 1977 vyhlédla fotografka jako ideální objekt pro obrázek na vánoční kolekci. Usměvavé holčičky strávily v bytě fotografky tři dlouhá odpoledne. Stálo to za to. Dostaly čaj a kolekci. Dnes by vydělaly desetitisíce.

Michaela byla pro focení dokonalý objekt. Narodila se v roce 1971, tedy na začátku aktivně vyvolané populační vlny, a stala se tak jedním z prvních takzvaných Husákových dětí. Vypadala mile, sportovala a hezky a šťastně se usmívala.

Výzva čtenářům

Fotili jste se v době socialismu na reklamu? Ozvěte se nám na: [e-mail] 

Žádný casting v době normalizace nepotřebovala, k focení přišla náhodou. Na tréninku moderní gymnastiky si ji i její setru Zoru vyhlédla cvičitelka, která zároveň fotila na zakázku. "Naše trenérka si nás fotila, když jsme cvičily. Asi jsme se jí nějak líbily, protože i když mi gymnastika moc nešla, domluvila se s naší maminkou, že se k ní půjdeme fotit," vzpomíná dnes dvaačtyřicetiletá matka tří dětí.

Kostýmy šila babička, ateliéru "vládly" kočky

Žádná produkce, kostymérna, maskérna či dokonce ateliér nebyly tehdy třeba. Produkci zastala trenérka a maminka obou gymnastek, maskérna se omezila na lehké nalíčení, jako ateliér posloužil trenérčin byt a kostýmy ušila babička dívek. "Na první focení jsme si přinesly několik šatů od babičky, která byla švadlena. Trenérka si to prošla a vybrala takové kombinace, které spolu dobře barevně ladily," popisuje Michaela.

V mysli jí utkvělo to, že trenérčin byt byl malý a žilo v něm několik koček, které se při focení procházely po bytě a holčičky se tak měly čím zabavit. V bytě byli také "dva strejdové", kteří pomáhali s aranžováním a osvětlováním. Stromeček byl umělý, protože se fotilo na začátku října a živé stromky nebyly v té době k sehnání.

Celé focení bylo podle jejích vzpomínek krásné, i když namáhavé. "Každá ze tří zkoušek trvala několik hodin a já jsem musela dlouho stát a natahovat ruku ke stromečku. Bylo to namáhavé, bolela mě ruka a bylo mi horko od světel. Když se mi však nějaká figurka roztavila v ruce, a to nebylo tak zřídka, mohla jsem si ji za odměnu sníst," vypráví Michaela, které z celé kolekce chutnal nejvíc malý Mikuláš plněný bílým fondánem.

Peníze tehdy Michaela, Zora ani její maminka nedostaly žádné. Přesto byly spokojené. Maminka gymnastek dostala vždy kávu, holčičky čaj a vedle roztavených figurek dostaly jako výslužku zhruba čtyři velké kolekce od státního podniku Čokoládovny. "Byly moc dobré, snědly jsme je rychle, do Vánoc nevydržely," směje se.

Nejvíc jí však překvapilo, že kolekci s její vlastní fotkou viděla prodávat na pultech obchodů ještě zhruba patnáct let po jejím vzniku. "Bylo to zvláštní. Byla jsem už dospělá a v obchodech jsem se stále viděla jako malá holčička. Když mě však někdo známý na kolekci poznal, reagoval vždy velmi mile, a to tehdy, ale i dnes. Už několikrát jsem od kamarádů slyšela: 'Jééé, to jsi ty? Tak v krabici s tebou mám schované staré ozdoby," vybavuje si reakce lidí dvaačtyřicetiletá žena pocházející z Hradčan.

Dříve byla odměnou kolekce, dnes desetitisíce Kč

Ačkoliv Michaelu nemrzí, že žádné peníze za focení nedostala a k radosti jí stačily jen rozteklé figurky a kolekce, dnes by takovýto levný barterový obchod neprošel. Zvlášť tehdy, když se nafocené snímky používají k propagaci opakovaně.

Socialistický obchodní dům

Připomeňte si zboží, jak vypadala nabídka obchodního domu za vrcholného socialismu?

Sušenky Vesna do batohu a může se vyrazit

Podle Stanislavy Radotínské z dětské modelingové agentury Bandit Models by si dnes Michaela přišla na desetitisíce korun. Dostala by totiž zaplaceno jednak za čas strávený na place a dále pak za takzvaný buyout, tedy poskytnutí práv používat na výsledných fotografiích její obličej podle sjednaných podmínek. "Právě za licenci se obvykle platí více peněz než za čas strávený při natáčení či focení. Záleží totiž na tom, kde všude se bude snímek či televizní spot používat, zda jen v Česku, nebo i v cizině, v kterých médiích i po jak dlouhou dobu," vysvětluje Radotínská.

Pokud by například fotografie na obalu kolekce byla využívána jen jeden rok, mohla by Michaela podle ní dnes dostat zhruba 20 tisíc korun, i tady by však záleželo na rozsahu využitých médií. Například pět tisíc by dostala za focení a patnáct za právo užívat její obličej po jeden rok.

Booker

Pracovník agentury, který zastupuje modely ve vztahu s klienty a sjednává jim zakázky. Posílá je například na castingy, dojednává smlouvy.

"Je to ovšem pouze modelový příklad, záleží na tom, zda by šlo pouze o fotografii na obalu kolekce, nebo by byl snímek využit i pro nějakou marketingovou kampaň. Pokud by se kolekce prodávala i další roky, dejme tomu tři, tak by se dopředu by se sjednala takzvaná balíčková cena za licenci, která by byla nižší než prostý násobek základní licence a počtu let," přibližuje dnešní praxi bookerka Bandit Models.

Pokud by však firma chtěla snímek využívat ještě další roky, je podle Radotínské zvykem, že se při prodloužení licence připočítává navíc pět až deset procent k původní ceně. "Pokud není na počátku sjednána opce, že při případném prodloužení smlouvy zůstane cena stejná," dodává Radotínská.