| Dopady novely zákona o bankách na Fond pojištění vkladů (analýza ČNB): |
| Strana1 Strana2 Strana3 Strana4 |
Poslanci však v novele navrhli odlišné přístupy ke klientům různých
bank. Zatímco klienti Pragobanky, Moravia banky a Universal banky by měli dostat vyplacené veškeré vklady až do výše čtyř milionů korun, klienti jiných zkrachovalých bank by měli dostat vyplaceno méně, než kolik uložili.
Vkladatelé z České banky, AB Banky, První slezské banky, Podnikatelské banky, Realitbanky, Velkomoravské banky a Kreditní banky Plzeň totiž sice v minulosti v rámci stabilizačního programu ČNB dostali po krachu svých peněžních ústavů vyplacené až čtyři miliony korun, ovšem to se netýkalo devizových kont. U některých z nich se to navíc nevztahovalo ani na certifikáty a vkladové listy. Poslanci navrhli vyplatit klientům dodatečně tyto vklady až do výše 25 tisíc eur (zhruba 875 tisíc korun).
Klienti těchto bank by se však podle odborníků mohli dožadovat stejného zacházení, jaké poslanci navrhli u klientů Pragobanky, Universal banky a Moravia banky.
Na existenci dvou vzájemně rozdílných pozměňovacích návrhů v bankovní novele upozorňuje ve své analýze i centrální banka.
"Už se o tom jednalo i v legislativním výboru Senátu a musí se to nějak opravit," uvedla Mašindová.
Podle dostupných informací Senát jeden z bodů vypustí, aby zachoval stejný přístup ke všem klientům bank. Dobře informované zdroje tvrdí, že senátoři zřejmě přiřknou klientům zkrachovalých bank výplatu všech vkladů až do čtyř milionů korun.
Zvýšený rámec by měl vlastně zajistit, že drtivá většina klientů zmíněných bank dostane po letech zpět veškeré své vklady. Průměrný vklad fyzické osoby v těchto bankách totiž dosahuje 40 tisíc a u právnické osoby 800 tisíc korun.
Přestože novela zachovává do budoucna spoluúčast klienta při krachu banky tím, že se má vyplácet 90 procent vkladů a maximálně 25 tisíc eur, zpětná výplata vkladů do čtyř milionů zakládá jasný precedens. "V případě krachu banky budou klienti vždy požadovat až čtyři miliony korun," tvrdí analytik, který si nepřál být jmenován. Tato skutečnost pak podle centrální banky zvyšuje riziko morálního hazardu. "Nepodporuje to u vkladatelů obezřetnost při ukládání peněz a na druhé straně u bank obezřetné hospodaření," uvádí se v analýze ČNB.
