Už dnes se obchodníci v Německu zásobují a mnohé české pivovary hlásí, že jejich export narůstá
"Bude to mít pozitivní vliv hlavně na prodej v hospodách či barech. O kolik se spotřeba zvýší, bude ale hodně záležet na úspěchu českého mančaftu," míní výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Červen se však podle něj může díky šampionátu dostat v objemu výstavu piva na úroveň července, který bývá spolu se srpnem špičkou celého roku.
Růst poptávky v Německu předpokládá například Budějovický Budvar. Jeho Budweiser Budvar tam patří mezi nejprodávanější importované ležáky a ročně se ho v Německu prodá kolem dvě stě tisíc hektolitrů.
"Zvýšení prodeje očekáváme. Přijede velké množství fanoušků ze zemí, kde naše pivo dobře znají, včetně mnoha českých fanoušků," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. Budvar bodoval nedávno také na hokejovém mistrovství. Prodej v Lotyšku mnohonásobně vzrostl.
Úspěch očekávají nejen lídři českého pivního trhu, tedy Prazdroj a skupina Staropramen, ale doufají v něj i menší pivovary. "Máme větší poptávku z Německa a také u nás předpokládáme, že půjde spotřeba nahoru," uvedl například Jaroslav Toman z obchodního oddělení Pivovaru Hols Vratislavice.
V Německu ale bude možné ochutnat i místní, ale především zahraniční značky. Noviny Die Welt napsaly, že obchody se specialitami se zásobují exotickými pivy ze zemí účastníků mistrovství světa.
Existuje přímá souvislost mezi pivovarnickým a fotbalovým uměním? To je otázka, kterou si v těchto dnech často klade Alexander Wieberneit, odborník na pivo z berlínského obchodu se specialitami Biere International. "Skoro by to tak mohlo být," říká. "Všechny velké fotbalové národy skutečně vaří pivo."
Wieberneit sehnal 23 značek piv ze 32 zemí, které se účastní světového šampionátu, aby svým zákazníkům mohl nabídnout vhodné párování. Jeho teorie je ale poněkud vachrlatá. Někdy totiž vznikají hodně nerovné páry. A to tehdy, když se výkony sládků a fotbalistů značně rozcházejí. Ten, kdo někdy ochutnal brazilské pivo Brahma, tuto nevyváženost jen potvrdí.
Jiné národy, jenž jsou po fotbalové stránce považovány spíše za outsidery, dokáží odborníky přesvědčit svými nazlátlými moky. Švýcarsko například nastupuje ve Wieberneitově výběru se značkou Samichlaus. Těchto 14 procent švýcarské údernosti má stejnou sílu jako kdysi hlavičky Horsta Hrubesche.Nebo Trinidad a Tobago s Karibským ležákem. Ten je hebký na jazyku, lehký jako dribling Ronaldinha.
Ještě s větší dávkou exoticky zasahují do souhry sladu a chmelu Ghana a Angola. Jejich reprezentanti se jmenují Dju Dju a Monzogo a jsou sice vařené v Evropě, zato však z afrických ingrediencí a podle tradičních receptur. K dostání jsou s příchutí palmového ořechu nebo maracuji. Vedle nich vypadají favorité šampionátu jako Francie (Kronenbourg), Nizozemsko (Heineken) nebo Itálie (Birra Moretti) poněkud nudně.
Kdo bude sledovat zápasy mistrovství světa s odpovídajícímí "doprovodnými nápoji", může zažít velká překvapení. Kdo ví již před píšťalkou rozhodčího a zasyčením při otvírání pivní lahve, jestli ukrajinský Obolon nemá převahu nad španělským San Miguelem nebo jestli Nikšićko ze Srbska-Černé Hory nepřehraje argentinský Quilmes Lager? Ale o chuti se dá hádat stejně tak vášnivě jako o ofsajdu.
Toho si je Alexander Wieberneit moc dobře vědom a jako správný fotbalový i pivní fanoušek má svůj tajný tip. Jeho favorita nikdo pořádně nezná. Něco jako David Odonkor mezi pivy. Rothaus Tannenzäpfle z jihoněmeckého Schwarzwaldu si to má rozdat se světovými velikány typu českého Budvaru nebo mexické Corony. Wieberneit krčí rameny: "Jestli s ním Německo zvítězí, to samozřejmě nevím."
