náhledy
V autonomní oblasti Murcie na jihu Španělska uvidíte španělského dělníka na poli jen s velkým štěstím. Většina nádeníků pochází z Maroka a Ekvádoru. Někteří Španělé však začínají sahat po špatně placené práci pro cizince. Důvod je jednoduchý, práci nemá více než polovina mladých Španělů.
Autor: Susana Vera, Reuters
Jedním z těchto Španělů je dvacetiletý Jorge Ibanez. Je noc, prázdné ulice městečka Pozo Estrecho prosvětlují pouliční lampy. Mladík jako každý den vyráží do práce. S kolegou čekají na auto, které je odveze na pole.
Autor: Susana Vera, Reuters
"Nechci to dělat po zbytek života, ale je to jediné, co jsem teď našel," říká dvacetiletý Jorge Ibanez. Je jedním z mála Španělů, kteří odešli na pole. Ve svých šestnácti zanechal školy a šel pracovat, aby pomohl rodičům splácet účty. Teď se živí jako nádeník sběrem brambor.
Autor: Susana Vera, Reuters
Je období sklizně. Na farmě u města Cartagena pracuje mnoho cizinců. Velí jim Maročan Mustafa El-Mezroui. Domov opustil v polovině 90. let na provizorním člunu. Na farmě už desítky let pracuje jako strážce a pomocná ruka. Bydlí zde se ženou a tříletým synem. Dohlíží na dělníky, provádí udržbu a hlídá farmu před zloději.
Autor: Susana Vera, Reuters
El-Mezroui (vpravo) pomáhá během sklizně s nakládkou. Farma brambory vyváží do severní Evropy, Belgie a Nizozemska.
Autor: Susana Vera, Reuters
Pole spalují velká vedra. Neodmyslitelnou součástí výbavy dělníků je chladicí box. Ibanez ukazuje, co si připravil ke svačině.
Autor: Susana Vera, Reuters
Na jiných farmách stroje samy brambory nakládají na vůz, na statku Santiago Pereze se po vyorání nabírají ručně.
Autor: Susana Vera, Reuters
Plný pytel brambor váží 1250 kilogramů. Jorge Ibanez přihazuje další brambory.
Autor: Susana Vera, Reuters
Pole po vyorání. Krátce po rozednění přicházejí dělníci z Maroka a Ekvádoru a začíná dlouhá, monotónní práce. Kvůli vedrům sběr končí už kolem poledne, před největšími hicy, které zelenině ubližují.
Autor: Susana Vera, Reuters
Je to dřina a nádeníky tlačí čas. Jeden z Maročanů si stírá pot z čela. Z pole odchází tento muž později než všichni ostatní. Má za úkol zkontrolovat, že na polích nezůstaly žádné brambory.
Autor: Susana Vera, Reuters
Dlouholetý pracovník na farmě Mustafa El-Mezroui nakládá pytle s úrodou. Na dřinu si nestěžuje. Když opustil Maroko, kde nebyla práce, Španělsko prožívalo ekonomický boom. Měl však smůlu, skončil na ulici. Praktikující muslim měl jednou takový hlad, že dokonce sáhl mezi odpadky po vyhozené vepřové šunce, kterou mu jeho víra zakazuje. "Byl jsem vyhladovělý, co jsem měl dělat?" vzpomíná.
Autor: Susana Vera, Reuters
El-Mezroui se od svého dna dávno odrazil. Dnes už rozdává úkoly ze svého můstku.
Autor: Susana Vera, Reuters
Brambory jsou v pytli, Španěl si dopřává cigaretu. Když Ibanez v šestnácti sekl se školou, pracoval ve stavebnictví, které zaručovalo dobré výdělky. Jenomže nemovitostní bublina praskla. Přestože si dodělal vzdělání na druhém stupni, musel vzít špatně placenou práci.
Autor: Susana Vera, Reuters
Tohle není západ slunce, ale úsvit. Práce už je v plném varu, dělníci vstávají ještě za tmy.
Autor: Susana Vera, Reuters
Majitel farmy Santiago Perez ze svého vozu sleduje sběrače. Když skončí na jednom poli, spěchají na další. "Je velice obtížné najít pro práci na poli Španěla. Sběr brambor je extrémní dřina. Dokonce i teď, když tolik mladých nemá práci, to nikdo nechce dělat," říká.
Autor: Susana Vera, Reuters
El-Mezroui stejně jako další imigranti vzal práci, kterou většina Španělů pohrdá. Byl svobodný, schopný a ochotný pracovat od úsvitu do soumraku.
Autor: Susana Vera, Reuters
Se ženou a synem (na snímku) žijí ve skromném příbytku na farmě. "Pracuji tvrdě, ale vyplatí se to. Dokážu na rozdíl od mnoha lidí ve Španělsku v této době zabezpečit svou rodinu," říká.
Autor: Susana Vera, Reuters
Vstává před rozbřeskem. Koloběh desítek let práce na jedné farmě z jeho inventáře vymazaly budík jako nepotřebnou věc. Jeho žena Mahjouba s ním každé ráno vstává, aby mu uvařila kávu a polibkem se s mužem loučí.
Autor: Susana Vera, Reuters