zavřít
4 / 27
náhledy
Masové konzervy byly za socialismu velmi oblíbené. Kupovaly se nejen na chalupu či skautskou výpravu, ale lančmít se hodil k bramborům i doma a vepřové maso ve vlastní šťávě s těstovinami - to byla oblíbená lahůdka. Opravdoví fajnšmekři si pak pochutnávali na krevní tučnici.
Autor: František Vlček, MAFRA
Kostelecké párky a loupané párky - ty už patřily k vybraným socialistickým lahůdkám. Naopak játrová paštika, tu si k svačině vybalili všichni spolužáci včetně paní soudružky učitelky na školním výletě.
Autor: František Vlček, MAFRA
Pražská šunka patřila k vývozním artiklům Československa.
Autor: František Vlček, MAFRA
Umělá střeva se pod názvem Cutisin vyráběla od roku 1946 v Kořenově, který se nachází v údolí mezi Krkonošemi a Jizerskými horami. V šedesátých letech prožíval závod "Cutisinka" období největšího rozmachu - o klihovková střeva byl velký zájem jak doma, tak i v zahraniční. Vyváželo se do zemí RVHP a potom hlavně do Řecka, Austrálie, Francie a Japonska.
Autor: František Vlček, MAFRA
Do konzerv se vedle oblíbeného ovoce dával i špárgl (chřest).
Autor: František Vlček, MAFRA
Jičínské maso na kmíně a hovězí játra byly za socialismu téměř v každé měšťácké spižírně.
Autor: František Vlček, MAFRA
Socialističtí plánovači na mléčných výrobcích nešetřili. V nabídce, i když omezené, byl kefír, jogurt, zahuštěné mléko do kávy či sušené mléko, kdyby to čerstvé nebylo zrovna v obchodě. Sušené mléko se lišilo podle barev. Zelené bylo polotučné, červené plnotučné. Bylo tak dobré, že se dalo jíst ve velkém lžící - to pak člověku zůstávaly v ústech velké mléčné nerozpustné hroudy...
Autor: František Vlček, MAFRA
Kečup, Májka, povidla - dobrý základ každé kuchyně.
Autor: František Vlček, MAFRA
Balení kávy se zdokonaluje, od papírového pytlíku přechází k vakuovému balení.
Autor: František Vlček, MAFRA
Kartonový obal Tetra Pak znamenal pro distribuci mléka revoluci - relativně levný obal dokáže udržet mléko v dobrých hygienických podmínkách.
Autor: František Vlček, MAFRA
Zmrzliny měly za socialismu jednoduché příchutě - ve velkém se prodávaly smetanové či vanilkové, k dostání byla také kakaová či čokoládová příchuť. Kdo snědl polárkový dort o objemu 615 ml sám, měl pak špatné svědomí a bolelo ho břicho. To samé platilo o kulatém Rondu, které bylo na povrchu sypané oříšky.
Autor: František Vlček, MAFRA
Státní podnik Zora Olomouc chrlil na trh bonobony, čokolády i kolekce. Vedle dobré chuti hřálo rodiče pod stromečkem vědomí, že kolekce dostali za účast na vánoční podnikové besídce zadarmo.
Autor: František Vlček, MAFRA
Socialistické sušenky, ať už Kávenky, Vesny, Sparty či sušenky Dia, měly jednu společnou charakteristiku - jednotlivé vrstvy se od sebe po zakousnutí odlepovaly.
Autor: František Vlček, MAFRA
Takto se balily sušenky a čokolády.
Autor: František Vlček, MAFRA
Takto se balily čokolády.
Autor: František Vlček, MAFRA
Čokolády měly většinou tenčí profil než dnes.
Autor: František Vlček, MAFRA
Takto se balily čokolády.
Autor: František Vlček, MAFRA
Homole cukru měly punc luxusu. Nikdo nevěděl, jak je prakticky využít, zda je kousat, cucat, drtit, lámat, rozbíjet paličkou, nebo namáčet do čaje, ale v celofánu na poličce vypadaly hezky.
Autor: František Vlček, MAFRA
Na balení cukru se toho od socialismu do dneška moc nezměnilo. Cukr krystal, písek či moučka se balí do papírových sáčků, kostky či bridž do kartonových krabic.
Autor: František Vlček, MAFRA
Ovoce se hodilo jako víkendový moučník. Uchovávalo se v konzervách či ve sklenicích.
Autor: František Vlček, MAFRA
Ovoce se hodilo jako víkendový moučník. Uchovávalo se v konzervách či ve sklenicích.
Autor: František Vlček, MAFRA
Ovocné dřeně měly jednu výhodu - nebylo v nich příliš přísad, a tak chutnaly skutečně po ovoci. Výzvou pro jedlíky pak byla větší balení. Zatímco zmrzlou hroudu v malém Táboráčku šlo lžičkou vykutat celkem dobře, větší jahody s cukrem vyžadovaly velké odhodlání. Dřeně v krabicích byly pro kulturu stolování oříškem. Komu se je podalo vybalit a přendat na talířek, měl ruce ulepené tak, že si je musel jít umýt. Tím to však nekončilo. Co totiž dělat se zmrzlým kvádrem? Někdo ho řezal nožem, někdo hryzal zuby, někdo ho honil lžičkou po talíři... celé úsilí končilo většinou tak, že polorozmrzlá hrouda končila dřív či později v koši.
Autor: František Vlček, MAFRA
Náhražky kávy byly dobrotou vždy a bylo jedno, jak se balily, zda do kartonu, papíru či sklenic. Například Melta balená dnes do jednotlivých porcí není lepší než Melta, která se sypala z půlkilogramového balení. Té si mohl člověk dopřát víc a byla proto vydatnější.
Autor: František Vlček, MAFRA
Sušené mléko se uchovávalo nejprve v konzervách, pak v papírových pytlících, dnes většinou v metalizovaných sáčcích.
Autor: František Vlček, MAFRA
Tuzemská piva měla v zahraničí vždy dobrou pověst. O tom, že se exportovala i na Západ, svědčí anglické popisky.
Autor: František Vlček, MAFRA
Pivní lahve byly za totality buď hnědé, nebo zelené. V obou bylo však stejné pivo.
Autor: František Vlček, MAFRA
Všechny obaly je možné zhlédnout na výstavě obalů s názvem "Od věku sloužím člověku" v Národním zemědělském muzeu až do září 2017.
Autor: František Vlček, MAFRA
