náhledy
Čínská přehrada Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang často trpí nedostatkem vody. Kvůli suchu tak vodní elektrárny nedodávají maximální výkon energie (22 500 MW).
Autor: Profimedia.cz
Na stavbu se spotřebovalo 27,15 milionu krychlových metrů betonu a 281 tisíc tun oceli. Vykopáno bylo 102,6 milionu kubických metrů kamene a zeminy. Na přehradě vybudovali pětistupňové zdymadlo i lodní výtah (na snímku).
Autor: Profimedia.cz
Přehradní hráz je 185 metrů vysoká a 2 309 metrů dlouhá. Vzniklý vodní rezervoár je dlouhý 660 kilometrů, široký průměrně 1,1 kilometru a hluboký kolem 180 metrů. Zaplavil plochu 1 084 kilometrů čtverečních a může pojmout až 39 miliard krychlových metrů vody (asi 54 objemů největší české přehrady Orlíku).
Autor: Profimedia.cz
Přehrada se začala stavět v prosinci 1994, v roce 2003 se začala napouštět vodou a hráz byla dostavěna o tři roky později. Poslední z 32 generátorů hydroelektrárny byl uveden do provozu v 4. července 2012. Elektrárna má po spuštění posledních generátorů výkon 22.500 megawattů, což je jedenáctkrát víc než maximální výkon jaderné elektrárny Temelín.
Autor: Profimedia.cz
Na stavbě pracovalo 250 000 dělníků. Na výstavbě se podílely kromě domácích firem společnosti z Japonska, Kanady, Německa, Francie, Ruska, Švýcarska, Ukrajiny a Norska.
Autor: Profimedia.cz
Projekt od počátku čelil kritice ze strany ekologů a způsobil masivní odsun lidí z oblasti. Podle hydrologů přehrada narušuje vzácný ekosystém v oblasti a totálně mění lokální klima, což by se mohlo dotknout zemědělců v okolních oblastech i řady ohrožených živočichů. Jen pomyslet se všichni obávají na případné protržení tak velké přehrady zemětřesením.
Autor: Profimedia.cz
Stavba a napouštění přehrady Tři soutěsky způsobily přestěhování asi 1,3 milionů Číňanů.
Autor: Profimedia.cz
Stavba Čínu vyšla na 22 miliard dolarů (asi 436,8 miliardy Kč) a je považována za zázrak moderní doby. Když stavbu v roce 1992 oficiálně schválil čínský parlament, odhadovaly se náklady v přepočtu na 8,35 miliardy dolarů.
Autor: Profimedia.cz
Dvaatřicet generátorů s celkovým výkonem 22 400 MW pokrývá asi 3 procenta spotřeby elektrické energie celé Číny.
Autor: Profimedia.cz
Hydroelektrárna Tři soutěsky má podle Číny ulevit životnímu prostředí. Podle původních odhadů měla pokrýt asi desetinu spotřeby elektřiny země, ale vlivem růstu energetických potřeb je to méně. Jedním z cílů stavby bylo podle Pekingu také skoncování s katastrofálními záplavami na řece Jang-c’-ťiang.
Autor: Profimedia.cz
Hráz přehrady Tři soutěsky v sobě skrývá 32 obřích turbín. Výstavbu přehrady u Tří soutěsek navrhl již v roce 1919 zakladatel novodobé Číny Sunjatsen; stavbě zabránila občanská válka. Později byly práce několikrát zahájeny a opět zastaveny.
Autor: Profimedia.cz
Pod vodou z přehrady zmizelo 13 velkoměst a 140 měst, přes 1300 vesnic a tisíce archeologických památek. Asi 1,4 milionu lidí bylo přestěhováno většinou do etnicky odlišných a méně úrodných oblastí, kde si podle zprávy ministerstva půdy zvykají jen těžko. Protože kolem obřího díla neustále hrozí sesuvy půdy a zřícení břehů, je pravděpodobné, další stěhování lidí z oblasti.
Autor: Profimedia.cz