O zavedení eurobondů se uvažovalo na půdě Evropské unie už loni na podzim. Eurobondy by byly společné dluhopisy, garantované všemi zeměmi s eurem. Tím pádem by nabízely eminentům na periferii, jako jsou Španělsko, Itálie, Portugalsko a Řecko, výhodnější půjčky než nyní, ale na druhou stranu důvěryhodné a solventní země, jako je Německo, by oproti současnosti výrazně prodělaly.
Dluhopisy na investiceNa rozdíl od zavedení eurobondů se diplomaté evropských zemí včetně Německa předběžně shodli na zavedení společných projektových dluhopisů. Ty by se vydaly jednorázově v objemu 230 milionů eur. Peníze by se použily na investice do infrastruktury, napsal Financial Times. |
Francie od počátku v debatách o zavedení eurobondů tápala, nyní pod novým prezidentem Francoisem Hollandem se jasně zastává myšlenky na zavedení společných dluhopisů. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se v pondělí v Berlíně setkal se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem a připravil ho na to, že návrh opráší na středečním summitu, jehož tématem budou prorůstová opatření v EU a pomoc Řecku. Zdá se však, že Německo postoj nezmění.
"Pro nás je to silná myšlenka," citoval list Financial Times francouzského ministra po jeho setkání se německým ministrem financí v Berlíně. "Bavili jsme se o nich (eurobondech) a oba z nás potvrdili své známé postoje. Zároveň musím říct, že prezident Hollande návrh předloží na stůl," sdělil Moscovici.
Německo by tratilo 90 miliard eur ročně
Německo by na eurobondech prodělalo 90 miliard eur ročně, odhadl dříve ekonom společnosti Patria Finance David Marek. Zhruba tolik by platilo víc na úrocích z dluhopisů, které by se této zemi zvýšily. Země, které si nyní na trzích půjčují draho, by naopak vydělaly (čtěte Eurobondy mají oživit eurozónu. Hrozí ale ztrátou finanční suverenity).
Eurobondy by pomohly s rekapitalizací bank a zpřístupnily kapitál. Peníze z nich by mířily do záchranného fondu ESM a z něj například do ekonomik na periferii eurozóny.
Na stranu evropských lídrů, kteří na zavedení eurobondů tlačí, se svým neoficiálním hlasem připojila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). "Potřebujeme jít cestou vydávání společných dluhopisů co nejdříve," řekl hlavní ekonom organizace Pier Carlo Padoan. Zavedení eurobondů prosazuje také Itálie nebo prezident Evropské komise José Manuel Barroso.
