V dalším kole pravidelného testu vín z šestnácti odrůdových jakostních nebo přívlastkových frankovek ročníku 2000 nejméně trestných bodů nasbíral Pozdní sběr Luďka Botura ze Strážnice. Vysloužil si tak jedinou stříbrnou medaili. Celkové hodnocení by se dalo shrnout do lakonického „lahodné víno“.
Zákazník se však nesplete, když si v obchodě vybere některou z „bronzových“ frankovek. I když každá měla nějaké nedostatky, které ji v celkovém hodnocení stály trestné body - nejčastěji slabší extrakt nebo „kratší“ dochuť , většinou šlo o příjemná a harmonická odrůdová vína, byť některá získala medaili takříkajíc na hraně.
Mezi bronzovými medailisty byla i vína, kterým se ve vinařské hantýrce říká komputerová. „Sklepmistr si připraví v laboratoři kupáž, dá ji do počítače a ten mu řekne, kolik čeho přidat, čeho ubrat, aby výsledek vyhovoval představě spotřebitele o tom, jak má chutnat červené víno,“ vysvětluje Fedor Malík ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě, který předsedal hodnotitelské komisi.
Dobrou trefou už nebudou vína, která skončila s nejvyšším počtem trestných bodů v poslední skupině. „Není to příjemné pití,“ tak by se dala charakterizovat pětice nejhorších. „Víno je bakteriálně kontaminované, má netypické bakteriální tóny, prázdné a 'uvařené', mírně zoxidované,“ stálo mnohokrát v protokolech.
V některých vzorcích degustátoři rozeznali náznak jiné odrůdy než frankovky. „Musel jsem se pousmát, když jsem v degustačních lístcích viděl 'připomíná jižní vína', obzvlášť když víme, že někteří výrobci dovážejí vína z jižní Evropy,“ komentoval výsledky profesor Fedor Malík po ukončení testu. Nutno dodat, že vinařský zákon připouští u odrůdových vín až patnáct procent jiné odrůdy.
Test přinesl pro nezasvěceného ještě jedno poznání. Vyvrátil představu laika, že by přívlastková vína měla být kvalitnější než odrůdová jakostní, protože se vyrábějí z hroznů s vyšší cukernatostí. Z pěti přívlastkových se výrazněji prosadil jen vítěz. Ostatní vína zanikla v průměru, nebo dokonce mezi nejhoršími. „Přívlastek je jen záruka, že dítě je z dobré rodiny. Ale kolik dětí z dobré rodiny skončí v polepšovně!,“ naznačuje profesor Malík, že i kvalitní surovinu je možné zkazit nekvalitním zpracováním.
A dnešní rada, jak vybírat vína: „Mému synovi, když byl v Rakousku na zkušené, řekli: Ty nemůžeš ještě dobře hodnotit víno, protože nemáš dost peněz na to, aby sis koupil to nejlepší,“ říká zkušený vinař Josef Peřina z Mikulova. „Považuji to za dobré poučení. Člověk musí nejprve ochutnat světová vína a teprve od těch nejlepších posuzovat na úroveň vín zařazených pod nimi.“
Odrůdová frankovka: od nejlepší k nejhorší
| Frankovka 2000 Pozdní sběr (-14, velmi dobré, stříbrná medaile) Révové víno s přívlastkem, Luděk Botur Strážnice, strážnická oblast, obec Strážnice, 154 Kč (Vinodirect). Lahodné víno tmavší barvy. Čistou odrůdovou vůni provází mírně ovocné aroma a nádech skořice. Chemicky i senzoricky harmonicky sladěný produkt. Tělo vína je sice štíhlejší, ale celkový dojem je velmi pozitivní. |
| Frankovka 2000 (-19, velmi dobré, bronzová medaile) Odrůdové víno jakostní, Vinium Velké Pavlovice, řada Vinium exclusive, brněnská oblast, 89,90 Kč (Billa). Víno intenzivní tmavší barvy. Vůně vyrovnaná, ale nevzrušivá, trochu unavená. Chuť určuje nižší hladina extraktních látek a uspokojivá harmonie kyselin, alkoholu a těla vína. |
|
Frankovka 2000 (-19, velmi dobré, bronzová medaile) |
| Frankovka 2000 (-19, velmi dobré, bronzová medaile) Odrůdové víno jakostní, Víno Mikulov, řada Sommelier Club, mikulovská oblast, 133 Kč (Carrefour). Správná barva, velmi dobrý vzhled a čirost. Ve vůni se prosazuje mírně marmeládová vůně. Víno je to však harmonické, dostatečně alkoholické. Tělu vína však chybí decentní korpulence a přesvědčivě úderná dochuť. |
| Frankovka 2000 Pozdní sběr (-20, velmi dobré, bronzová medaile) Révové víno s přívlastkem, Patria Kobylí, velkopavlovická oblast, obec Kobylí, trať Světlá, 180 Kč (Cellarius). Vůně je výraznější než u jiných frankovek, třešňová vůně by však slušela spíš svatovavřineckému. Je to příjemné, profesionálně vyrobené pití pro nenáročné. |
| Frankovka 2000 (-20, velmi dobré, bronzová medaile) Odrůdové víno jakostní, ing. Miloš Michlovský, CSc., Vinselekt Rakvice, mikulovská oblast, obec Perná, trať Purmice, 139 Kč (Albert). Červené víno sympatické syté barvy. Ve vůni se prosazují elegantní tóny ostružin. V chuti je však trochu kratší, jeho tělo je skromnější. Odrůdový charakter v závěru dochuti provázejí skryté, mírně pálivé tóny. |
|
Kékfrankos 2000 (-21, dobré, bronzová medaile) |
| Frankovka 2000 (-21, dobré, bronzová medaile) Odrůdové víno jakostní, Révovín Velké Bílovice, řada Habánské sklepy, velkopavlovická oblast, 79,90 Kč (Albert). Vzhledem sympatické červené víno, dostatečně alkoholické, ale trochu kyselejší a méně harmonické. Ve vůni je odrůdově čisté, v chuti však trošku „podvyživené“, chybí mu tělo. Dochuť je navíc mírně pálivá. |
| Frankovka 2000 Pozdní sběr (-23, dobré) Révové víno s přívlastkem, Vinné sklepy Lechovice, oblast neuvedena, obec Božice, trať Nová Hora, 179 Kč (Vinodirect). Vzhled vína charakterizuje slabší barva a nahnědlé odstíny. Ve vůni je unavené, neutrální, nevzrušivé. V chuti je však harmonické, i když štíhlejší a kratší. Pravděpodobně mu uškodily vysoké teploty kvašení modrého rmutu. |
|
Frankovka 2000 (-24, dobré) |
| Frankovka 2000 Pozdní sběr (-26, dobré) Révové víno s přívlastkem, ing. Ludvík Šlancar, CSc., Vinné sklepy Roztoky, řada Archivní sklep, plněno ve sklepích Bořetice, velkopavlovická oblast, 129 Kč (Tesco). Víno si vás nejprve získá přitažlivou barvou a vzápětí odradí nefrankovkovou bonbonovou vůní, slabším tělem a nevýraznou dochutí. Je navíc mírně zoxidované. Jako kdyby to byl produkt odkudsi z jižní Evropy! |
| Frankovka 2000 (-34, přijatelné) Odrůdové víno jakostní, Templářské sklepy, Čejkovice, vinařské družstvo, mutěnická oblast, 75,90 Kč (Tesco). Světlejší barva i nepříjemná chemickoorganická vůně srážejí toto víno už na první dojem. Navíc nemá odrůdový charakter, je to řídké, prázdné a „uvařené“ červené víno. Štiplavou vůni a dochuť mají na svědomí těkavé kyseliny. |
| Frankovka 2000 (-36, přijatelné) Odrůdové víno jakostní, Víno Bzenec pro DIOS Trading, bzenecká oblast, 74,90 Kč (Delvita). Už cihlově červená světlejší barva připomínající lentilky nevzbuzuje důvěru. Komerční víno nečisté a málo odrůdové vůně. V chuti navíc bez „těla“, štíhlé, prázdné a málo perzistentní. Při životě ho drží vyšší obsah alkoholu. |
|
Frankovka 2000 (-37, přijatelné) |
| Frankovka 2000 (-39, přijatelné) Odrůdové víno jakostní Vinné sklepy Velké Bílovice se sídlem v Brně 74,90 Kč (Delvita) Nezíská si vás vzhledem (slabší barva) ani vůní (po sirovodíku), ani chutí. Navíc aroma má výrazné tóny kysaného zelí a tropického koření. Slovy vinařského mikrobiologa víno je bakteriálně kontaminované. Nedobrá frankovka... |
| Frankovka 2000 Kabinet (-40, přijatelné) Révové víno s přívlastkem, ing. Jiří Hort Znojmo, sklep Dobšice, znojemská oblast, obec Dyje, vinař. trať Babičák, 160 Kč (Vinodirect). Nejhůře hodnocená frankovka. Charakterizuje ji světlejší barva a ve vůni zadušené, nečisté a zatuchlé tóny. V chuti je disharmonická, nakyslá. V dochuti vystupují nahořklé, pálivé a autolyzátové tóny. Není to příjemné pití... |
| Hodnocení Vedelovým systémem se používá na mezinárodních vinařských soutěžích. Spočívá v tom, že nedostatky jsou penalizovány trestnými body. Čím více jich je, tím je víno horší. Velkou zlatou medaili získávají vína, která mají 0-3 body, zlatou 4-8 bodů, stříbrnou 9-14 a bronzovou 15-21 penalizačních bodů. Celková známka vyjadřuje počet trestných bodů, které víno získalo při posuzování vzhledu, vůně, chuti a celkového dojmu jednotlivých degustátorů. Slovní hodnocení shrnul z degustačních lístků vedoucí komise Fedor Malík. |
Moravská modrá odrůda, kterou oceňují i světoví znalci
Synonyma: Blauer Limberger, Blaufrankisch, Crna Frankovka, Černé starosvětské, Černý muškatel, Frankija modra, Frankovka modrá, Karmazín, Kékfrankos, Lampart, Lemberger, Limberger, Limburské, Moravka, Skalické černé, Šeřina.
Frankovka je stará modrá odrůda pocházející pravděpodobně z německého kraje Franken (Wurzburg). Některé teorie připisují její původ Chorvatsku nebo Dolnímu Rakousku, odkud se údajně v osmnáctém století rozšířila do střední Evropy.
V sedmdesátých letech devatenáctého století se dostala i do Němci okupovaného Alsaska, kde se nazývá Portugais Leroux. V současnosti se pěstuje v Rakousku, Německu, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, v jižním Rusku, ale i v kraji Friuli v Itálii pod názvem Franonia nera.
Už v devatenáctém století byla Frankovka nejpěstovanější modrou odrůdou na Moravě. V Čechách se jí nedaří, protože pozdě dozrává. Na Moravě je i dnes vysazená na 5,6 procentech vinic, jejichž průměrný věk je patnáct let. V současnosti se nejvíce pěstuje v oblasti bzenecké, strážnické, brněnské a v Podluží.
| extrakt vína - látky, které zůstanou po odpaření vody; jejich obsah závisí na odrůdě, ročníku a vyzrálosti hroznů; čím vyšší extrakt, tím je víno kvalitnější štíhlé tělo - víno s nižším obsahem extraktivních látek víno bez těla - víno s malým obsahem alkoholu a extraktu, kterému chybí plnost a vyrovnanost kratší chuť - chuť vína po napití rychle zmizí dochuť vína - chuťový vjem, který zůstane v ústech po polknutí vína barikové tóny - vůně a chuť, které víno přijalo při zrání v dubovém sudu zoxidované víno - chuť, barva i vůně vína znehodnocené stykem se vzduchem nevyrovnaná chuť - kyseliny a cukry „se perou“ prázdné víno - mdlé víno s nedostatkem extraktu, vodové |
Frankovka poskytuje červená vína vyznačující se tmavěrubínovou barvou, vyšším obsahem kyselin a mírnou tříslovinovou svíravostí. Zejména po odležení v dřevěných sudech jsou to plná, vyrovnaná a harmonická vína. Dobře vyzrálá Frankovka si vás navíc získá tím, že decentně voní po skořici.
Odrůda je vhodná i pro vyzrávání v barikových sudech. Moderní vinařské technologie ji úspěšně používají do kupáží červených vín. Důkazem jsou rakouské směsi Frankovky, Cabernetu Savignonu a Rulandského modrého, které získaly několik medailí v evropských soutěžích.
Moravské Frankovky „chytily za srdce“ i nejednoho uznávaného znalce. Anglická vinařská publicistka Jancis Robinsonová se snažila najít senzorické podobnosti Frankovky s ostatními světovými modrými odrůdami. Přirovnává ji k Shirazu, savojské odrůdě Mondeuse noire, a dokonce k odrůdě Gamay z Beaujolais.
Jak chutnal vítěz testu Ivě Janžurové
Herečka Národního divadla a čerstvě pasovaná rytířka vína Beaujolais ochutnávala Frankovku 2000, pozdní sběr, od vinaře Luďka Botura ze Strážnice v klubu Stavovského divadla.
Co na vítěze říkáte?
Voní hezky, barva je také dobrá a v chuti je drsnější, dost suché, což se mi líbí. Cítím z něj, že je to poctivě vyrobené víno, není v něm přidaný žádný cukr, zato je v něm hodně tříslovin i kyselinek. Poslední dobou dávám přednost červenému. Když přijdu z divadla, tak si dám ráda skleničku. Myslím si, že s vínem této kvality se dá i chvíli pracovat, učit se, aniž by člověk hned vše zapomínal.
Jak si víno vybíráte?
Ráda si nechám víno doporučit od někoho, kdo ho již má vyzkoušené, nebo si vyberu značku, s kterou jsem už udělala dobrou zkušenost. Někdy ale hazarduji, zkouším a občas taky nedopadnu dobře. Ale už jsme se doma naučili, že když nám víno nechutná, tak ho klidně necháme nedopité.
|
Révové víno podle stupňů cukernatosti hroznů 11° - stolní: nesmí být označeno názvem odrůdy a názvem oblasti; může se vyrábět i z révového vína z dovozu; pokud je označeno jako české nebo moravské, nesmí v něm být víc než 15 % vín zahraniční produkce s přívlastkem Poznámka: Stupně cukernatost se měří moštoměrem v kilogramech na sto litrů hroznového moštu; pramen: Vinařský zákon č. 115/1995 Sb. |
Jak byste porovnala naše vína s víny z tradičních světových vinařských oblastí?
Naše červená vína mají mírný handicap, protože vinice leží přece jen hodně na severu. Já ale moravská vína s francouzskými nebo chilskými neporovnávám. Je mi na nich sympatická jejich prostota. Myslím že Frankovka a Svatovavřinecké mě nemohou zklamat. Pokaždé, když jsme točili na Moravě, tak nás vinaři zvali k sobě, abychom ochutnali a pochválili jejich víno. Většinou na to nebyl čas, takže doufám, že si jednou udělám dovolenou, kdy budu putovat po Moravě, klepat na dveře sklípků a ochutnávat.
Jak se testovalo
Další kolo tradičního testu vín bylo věnováno odrůdě Frankovka, ročníku 2000. Do výběru bylo zahrnuto jedenáct odrůdových jakostních a pět přívlastkových vín v cenách od 75 do 160 korun za 0,75 litrovou láhev. Princip byl stejný jako u všech testů vín pořádaných MF DNES:
- test hradí redakce ze svého rozpočtu
- vzorky se nakupují přímo v obchodech, kde si je vybírá i zákazník, tedy v hypermarketech a vinotékách
- test probíhá v Národním salonu vín ve Valticích
- vína hodnotí degustátoři, kteří prošli zkouškami podle evropských standardů
- mezi hodnotiteli nesmí být nikdo z vinařů, jejichž výrobky jsou zastoupeny v testu
- hodnotí se naslepo, nikdo nezná skladbu vzorků
Vína hodnotili: Ludvík Budín (vinař, Valtice), Vojtěch Huserek (inspektor ČZPI, Brno), Petr Ilgner (vinař, Znojmo), Jan Ivičič (majitel vinného sklepa, Nechory), Vojtěch Masařík (vinař, Uherské Hradiště), Martin Nesvadba (vinařský technolog, Mikulov), Ludvík Osička (vinařský technolog, Velké Bílovice), Josef Peřina (vinař, Mikulov), Ladislav Půček (obchodník s vínem, Zlín), předseda komise Fedor Malík (profesor Chemicko-technologické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě).
