V prvním českém bitcoinovém sporu šlo hlavně o princip. Obě strany se soudili jen o 2200 korun, tedy 0,12 bitcoinu.

V prvním českém bitcoinovém sporu šlo hlavně o princip. Obě strany se soudili jen o 2200 korun, tedy 0,12 bitcoinu. | foto: bitcoin.org/Eivind Nag

V prvním českém bitcoinovém sporu se soudili poškození bez podvodníka

  • 66
Historicky první český rozsudek týkající se problematiky virtuální měny bitcoin ve čtvrtek zazněl u Obvodního soudu pro Prahu 9. Možná zajímavější než jeho znění je fakt, že se mezi sebou soudili dva podvedení a pravděpodobnému podvodníkovi díky anonymitě internetových transakcí nic nehrozí. V celém sporu šlo spíše o princip - sporná částka byla totiž velmi nízká.

Základní spor je poměrně jasný a jednalo se v něm o jednoduchý podvod, který ani obžalovaný ani žalobce u soudu nepopírali. Na svědomí ho má mít třetí strana.

Loni v únoru neznámý člověk, který se představil jako Jan Bílek, e-mailem kontaktoval filmového publicistu Františka Fuku. Člověk vystupující na e-mailu janbilek@hashmail.com chtěl po Fukovi bitcoiny za přibližně 2 500 korun (jak funguje bitcoin, čtěte v boxu). Fuka, který je registrován na bitcoinové burze, se (podle svých slov coby nadšenec téměř zadarmo) zprostředkováním zabývá, a tak souhlasil.

Co je bitcoin a jak funguje

Bitcoin je virtuální kryptoměna a zároveň platební internetová síť, v níž se používá. Vyznačuje se tím, že je deregulovaný a decentralizovaný, nemůže ho totiž kontrolovat žádná instituce. Bitcoiny mohou být uloženy v počítači ve formě souboru s takzvanou peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. K bitcoinům mohou uživatelé přijít tak, že jim je do jejich peněženky pošle majitel jiné peněženky, smění je za běžnou měnu na některé z bitcoinových burz nebo je přímo "vytěží" pomocí vlastního počítače (to je ale dnes velmi náročné a v běžných podmínkách neekonomické).

Atraktivita bitcoinu pro spekulanty spočívá mimo jiné i ve velmi vysoké volatilitě jeho kurzu. Na přelomu let 2013 a 2014 například kurz bitcoinu k dolaru "skákal" o desítky procent v rozmezí několika dní. V posledním roce ale jeho hodnota spíše kontinuálně klesá. Zatímco loni na začátku roku stál jeden bitcoin přes 800 dolarů, v únoru roku 2015 je to jen asi 225 dolarů.

Po čase mu přišla na bankovní účet od odesílatele Jana Bílka opravdu částka podobná smluvené, a tak po přepočtení a stržení své „provize“ (kterou sám Fuka popisuje jako pojistku proti výkyvům kurzu) poslal do smluvené bitcoinové peněženky 0,12 bitcoinu.

V té chvíli na nějakou dobu vše ustalo a vypadalo to, že došlo k normální transakci, které, jak později doložil u soudu, provádí Fuka běžně. Po několika měsících ale Fuku kontaktoval (nyní již opravdový) Jan Bílek - invalidní důchodce z Plzně. A po nic nechápajícím Fukovi chtěl balení léků.

O bitcoinech netušil, očekával léky

Ve stejnou dobu jako s Fukou totiž (s největší pravděpodobností) stejný podvodník, který se ukrýval pod e-mailem janbilek@hashmail.com, komunikoval i s Bílkem. Tentokrát se ale z adresy romana.pa1983@seznam.cz s plzeňským důchodcem domluvil na prodeji léků. Za ně požadoval stejnou částku, jakou slíbil Fukovi za bitcoiny. Při žádosti o zaplacení léků potom poskytl Fukovo číslo účtu.

Na ten následně dorazily peníze a Fuka poté, co viděl, že přišly z účtu Jana Bílka, poslal bitcoiny do smluvené bitcoinové peněženky. Ve výsledku má Fuka peníze, ale nemá jejich bitcoinový ekvivalent a Bílek nemá ani peníze a ani smluvené léky. Jejich neznámý a nežádaný prostředník má na účtu bitcoiny, aniž by musel platit.

Bílek se se situací nechtěl smířit, a tak se s Fukou setkali u soudu. Bílkův právník Adam Zítek žaloval Fuku za nedůvodné obohacení a chtěl oněch 2 200 korun zpět. Fukův zástupce Petr Kočí kontroval tím, že jeho klient se ničeho špatného nedopustil a omyl žalující strany nezapříčinil.

Sama soudkyně Lenka Kloudová podle vlastních slov zpočátku považovala případ za jasný a myslela si, že už při prvním stání loni v říjnu dá žalobci za pravdu. Důkazy a složitost problematiky ji ale přiměly případ odročit na letošní únor.

Soudkyně: Fuka jednal v dobré víře, nemůže jít do minusu

Ve čtvrtek potom spor, který ona sama i Fukův obhájce označovali v českém prostředí za precedentní, rozhodla opačným rozsudkem. Fuka nemusí vracet celou částku, jak požadoval Bílek a jeho právník, ale pouze svou „provizi“ ve výši 471 korun. Vzhledem k tomu, že se jednalo o částku menší než 10 tisíc korun, je rozhodnutí pravomocné.

„Žalovaný z pohledu soudu byl poctivým příjemcem a byl v dobré víře, že peníze získal dle kupní smlouvy. Byť tu, jak se později ukázalo, neuzavřel s žalobcem. V souvislosti s jeho obohacením došlo i k jeho ochuzení. S ohledem na to, že se poctivý příjemce nemá dostat do majetkového minusu, soud uzavřel, že žalovaný měl z bezdůvodného obohacení pouze částku, která odpovídala jeho provizi,“ vysvětlila soudkyně Kloudová svůj rozsudek.

Jeho vynesení bylo podle ní o to komplikovanější, že je postaven na právní úpravě související s novým občanským zákoníkem, kterou ještě nikdo v praxi nepoužil.

Soudkyně navíc dodala, že doufá, že se na základě sporu obě strany poučí a budou pro příště v posílání peněz neověřeným protějškům opatrnější. 

Fuka tak z celé transakce zůstane „na svých“ a Bílkovi se alespoň mírně sníží ztráta. „Musím to ještě probrat s klientem, pokud mne o to požádá, klidně podám trestní oznámení na neznámého pachatele, které bude směřovat na opravdového podvodníka,“ popsal příští postup Bílkův zástupce Zítek, který se už v aktuálním sporu nemůže odvolat. Sám ale přiznává, že velkou naději na nápravu v tomto kroku vzhledem k nízké částce a reálným možnostem policie a státního zastupitelství nevidí.

Fuka: Dávám si teď větší pozor

Fuka se svým zástupcem rozsudek uvítali a se zaplacením necelé pětistovky nemají problém. Zároveň Fuka řekl, že se již na začátku sporu poučil a při zprostředkování transakcí je obezřetnější. „Chci po lidech při bankovním převodu kromě peněz i to, aby do zprávy pro příjemce uvedli, že platba je za bitcoin,“ řekl s tím, že takovéto řešení by snad mohlo podobným případům zabránit.

I on sám ale uznává, že anonymní charakter bitcoinu a tento rozsudek představují určitý prostor k podvodům. Vzhledem k nedohledatelnosti majitele bitcoinové peněženky není teoreticky vyloučeno, že by mohla patřit stejné osobě, jaká bitcoiny odesílala.

V reálu by tedy bylo možné, aby nějaký podvodník celou záležitost za pomoci několika „falešných“ e-mailů  zinscenoval pouze ve dvou a ve výsledku měl jak peníze, tak bitcoiny (které by poslal ze svého účtu do své peněženky). V tomto konkrétním sporu to ale žádná ze stran a ani soudkyně vzhledem k ostatním okolnostem nepředpokládala.

O tom, že se obě strany (i přesto, že se k sobě chovaly slušně a za podvodníky se vzájemně nepovažovaly) soudily hlavně o princip, svědčí nejen nízká sporná částka, ale i fakt, že oba podvedení musí zaplatit řádově vyšší náklady za vedení sporu, čímž fakticky skončí v minusu tak jako tak.