Zápletka summitu dvaceti největších světových ekonomik se slušně rozvinula ještě před tím, než se v Hamburku všechny význačné hlavy daly dohromady. Americký prezident Donald Trump vyhrožoval Evropě, že Spojené státy zavedou cla na dovoz její oceli. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker kontroval, že Evropská unie má připravena odvetná opatření. Německý list Der Spiegel psal o tom, že by Unie mohla zatížit cly dovoz americké kukuřice, sóji a rýže.
USA uvalily obří clo na ocel z Číny, dumpingových cen se bojí i Evropa |
Rozuzlení v podobě obchodní války se svět po summitu nedočkal. Německá kancléřka Angela Merkelová, která setkání státníků hostila, přinesla zprávu, že jasněji bude v listopadu. Do té doby má vzniknout podrobná zpráva, která popíše problematiku současného mezinárodního obchodu s ocelí. Merkelová tak doufá, že Trumpa přesvědčí fakta. Otázkou je, zda americký prezident nepřijde na podzim s nějakými alternativními.
Svou pověst nečitelného partnera potvrdil totiž Bílý dům vzápětí, když naznačil, že výsledky práce globálního fóra pro nadbytek oceli nemusí mít na rozhodování USA vliv. A slovy svého mluvčího Seana Spicera vzkázal, že „na stole zůstávají všechny možnosti“.
Otloukánek Trump
Země G20 tvořící 85 procent světového HDP se aspoň zavázaly k boji s „ochranářskými praktikami včetně nekalé obchodní soutěže“. A že budou podporovat „otevřenost trhů a vzájemně výhodné obchodní a investiční podmínky“. Tato obecná prohlášení nicméně jen neobratně zakrývají skutečnost, že atmosféra při jednáních o obchodu nebyla příliš dělná.
Smlouva TTIP nejspíš nakonec bude |
Potvrzují to třeba slova novopečeného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jimiž v sobotu školil svůj americký protějšek z globalizace. Trump se podle něj plete, když hovoří o dvoustranných obchodních smlouvách. Ty totiž postrádají v mnohostranně propojeném světě význam.
Macron také zdůraznil, že výhody mezinárodního obchodu se nedají porovnávat na základě obchodních přebytků a deficitů. Jako příklad uvedl telefon značky iPhone, který vyvíjejí Američané a vyrábějí Číňané, aby ho následně kupoval celý svět.
Do Trumpa si během summitu rýpl také čínský prezident Si Ťin-pching. To když nařkl rozvinuté ekonomiky z neférových obchodních praktik, čímž připomněl hlavní spor summitu – ocel.
O spory však mezi světovými lídry není nouze ani v jiných oblastech. Od té doby, co Trump v červnu ohlásil „odstoupení“ od Pařížské dohody o ochraně klimatu, je dalším neprůchodným tématem globální oteplování.
Afrika ve vedlejší uličce
Pokud na letošním zasedání hlavních představitelů zemí G20 panovala na něčem shoda, bylo to odstartování úvěrového programu na podporu podnikání žen v rozvíjejících se zemích. Ten v sobotu spustila při příležitosti konání summitu Světová banka.
Program dosud získal na dosahování vytyčených cílů 325 milionů dolarů (v přepočtu 7,4 miliardy korun), přičemž Donald Trump přislíbil, že Spojené státy z toho dodají 50 milionů. O vznik programu se totiž zasadila prezidentova dcera Ivanka.
Podnikání žen podpoří kromě USA miliony ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a dalších zemí. Prostředky hodlá program získávat i ze soukromých zdrojů. „Doufáme, že to bude mnohamiliardový fond, který podpoří podnikatelky,“ prohlásil prezident Světové banky Jim Yong Kim.
Skutečnost, že ženy v rozvíjejících se zemích získají snadnější přístup k prostředkům na rozjezd podnikání, by měla napomoci i hospodářskému růstu. Předpokládaným pozitivem má být rovněž větší rovnost pohlaví.
Tu zmínila i hostitelka summitu Merkelová, když zopakovala tři roky starý příslib G20 z australského Brisbane, odstranit do roku 2025 rozdíly mezi zaměstnáváním mužů a žen.
Merkelová se tak obloukem dotkla původní agendy letošního summitu, kterou měl být hospodářský růst s důrazem na potřeby rozvíjejícího se světa, zejména Afriky. O tom však v Hamburku nic zajímavého nezaznělo.
