Vyspělé země v čele s USA kritizují často Čínu za to, že nedovoluje své měně dostatečný pohyb a zachovává podhodnocený kurz. To pak zvýhodňuje čínský vývoz, zvyšuje čínské obchodní přebytky a zesiluje deficity v USA a jinde. - více zde
Dnes na G8 vyzval Čínu ke změně kurzového režimu francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Hospodářské podmínky jsou nyní podle komuniké příhodnější pro řešení nerovnováh než v minulosti.
"Ekonomické prostředí se vyvinulo směrem, který
vyhovuje nápravě globálních nerovnováh," dodává se ve sdělení. "Mimo naši skupinu podnikla řada zemí rozvojové části Asie první kroky na cestě k pružnějšímu kurzovému režimu a posílení finančního sektoru. To by mělo celý proces nápravy podpořit," shodli se lídři.
Summit v německém letovisku Heiligendamm u Rostocku začal ve středu a končí v pátek. Dnes se lídři zaměřili mimo jiné na ekonomické otázky. G8 zahrnuje
Spojené státy, Japonsko, Německo, Británii, Francii,, Itálii, Kanadu a Rusko.
"Šéfové planety"
Setkávání nejvyspělejších zemí světa začalo v roce 1975 ve Francii, kam tehdejší prezident Valéry Giscard d'Estaing pozval šéfy USA, Německa, Japonska, Velké Británie a Itálie. V roce 1976 se přidala Kanada a vznikla skupina G7.
V 90. letech se summitů začalo účastnit i Rusko, které se pak na podnět amerického prezidenta Billa Clintona ke skupině formálně připojilo, a uskupení se začalo říkat G8.
Rusko rozhodně nepatří mezi nejsilnější světové ekonomiky. Čína, Indie nebo Brazílie mají daleko větší hrubý domácí produkt. Moskva si však svoje začlenění do elitního klubu, který mnozí považují za mocnější než Radu bezpečnosti OSN, na ostatních státech vyvzdorovala.
Ovšem ještě nyní se objevují nesouhlasné reakce. V únoru 2005 například američtí senátoři John McCain a Joe Liebermann vyzvali k vyřazení Ruska z G8 až do doby, kdy země provede demokratické reformy.
G8 vznikla jako neformální uskupení, proto nemá žádné sídlo ani sekretariát. Dnešní členské země vytvářejí 65 procent světového hospodářského produktu a žije v nich 14 procent populace planety.
Skupina zastoupená šéfy států se setkává v pravidelných jednoročních intervalech. Při svých jednáních řeší nejpalčivější ekonomické problémy. V posledních letech však posuzují i otázky, které s ekonomikou nesouvisí: terorismus, ochranu životního prostředí či vytvoření celosvětové databáze pedofilů. Naposledy byl hostitelem summitu Vladimir Putin v Petrohradu.
Na schůzky vždy jezdí i představitel EU, konkrétně předseda Evropské komise. Před hlavním summitem vždy probíhá řada setkání na úrovni ministrů, šéfové financí se potkávají jen v sedmi - bez Ruska.
V Heiligendammu se scházejí Angela Merkelová (německá kancléřka), George Bush (americký prezident), Tony Blair (odcházející britský premiér), Nicolas Sarkozy (nový francouzský prezident), Stephen Harper (kanadský předseda vlády), Romano Prodi (italský premiér), Šinzo Abe (japonský premiér) a konečně Vladimir Putin, prezident Ruska. Za EU přijíždí José Manuel Barroso.