Spojení obou podniků zajistí Moskvě kontrolu nad ukrajinskou sítí pro tranzit ruského plynu do Evropy. Brusel se přitom snaží omezit svou závislost na ruském zdroji energie.
"Návrh fúze se nijak neváže k myšlence vytvořit plynárenské tranzitní konsorcium na třístranné bázi a zapojit Rusko, Ukrajinu a evropské firmy," snažil se mírnit obavy z růstu ruské moci Miller.
S překvapivým návrhem spojit ruské a ukrajinské plynárenské obry přišel ruský premiér Vladimir Putin minulý měsíc a ohromil tím jak Ukrajinu, tak experty z odvětví. (viz předchozí článek)
Ukrajina změnila prezidenta, Rusko je rázem kamarád
Ukrajinské opozici, která se obává nárůstu ruského vlivu, se to však nelíbilo a spustila hlasitý protest. Nový ukrajinský prezident Viktor Janukovyč pak přišel s návrhem, že by se do jednání o fúzi mohly zapojit i firmy z Evropské unie, protože zastaralý ukrajinský systém potřebuje značné investice.
Na zamítnutí tohoto návrhu Moskvou včera Unie uvedla, že se do navrhované fúze nebude míchat.
Ukrajinská síť zajišťuje Evropě pětinu spotřeby plynu ze sibiřských nalezišť. Situace dělala v posledních letech Kremlu starosti, protože Kyjev za sporů o ceny plynu a jejich dodávky zadržoval tok plynu pro Evropu v kritické době uprostřed zimy.
Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem se razantně zlepšily, když v únoru prohrálo prozápadní ukrajinské vedení prezidentské volby a vyhrál Janukovyč, který je k Moskvě vstřícnější. Obě země minulý měsíc uzavřely dohodu o cenách plynu a prodloužily smlouvu o ruské námořní základně na Ukrajině, napsala agentura Reuters.
