Koupě Centriky by pomohla ruskému gigantu na jeho cestě stát se největší světovou energetickou firmou.
"Pokusy omezit aktivity Gazpromu na evropském trhu a politizovat otázky dodávek plynu, které přitom zcela patří do ekonomické sféry, nepřinesou nic dobrého," uvedl v Moskvě před velvyslanci členských zemí EU šéf firmy Alexij Miller.
Pohrozil odklonem dodávek plynu na rozvíjející se trhy, zejména do Číny, ale také do Severní Ameriky. "Chceme, aby si Evropa uvědomila, že máme další alternativy pro prodej našeho plynu," dodal Miller.
Mluvčí firmy Sergej Kuprjanov to pak pro list Financial Times řekl zcela otevřeně. "Pokud Evropská unie chce náš plyn, musí také zvážit naše zájmy," uvedl.
Evropa je na dodávkách z Ruska závislá - tvoří celkem třicet procent dodávek pro Francii, Německo, Itálii a přes devadesát procent pro většinu nových členských zemí. Stačilo, aby firma kvůli sporům s Ukrajinou počátkem roku zavřela kohoutky, a řada zemí EU pocítila nedostatek plynu. Dodávky místy klesly až o čtyřicet procent.
"Výroky vedení Gazpromu posilují naše obavy z rostoucí evropské závislosti na cizích dodávkách energií," reagoval včera mluvčí komisaře pro energetiku Ferran Tarradellas Espuny.
Podle současných prognóz má dovoz plynu a ropy do EU vzrůst zdnešních padesáti procent na sedmdesát v roce 2030. Evropská unie chystá řadu opatření, aby snížila svoji závislost na ruském plynu. Chce kupovat více energie i z dalších zemí, stavět proto nové plynovody a také zvětšit podíl energie z větru, vody a pálení biomasy.
