Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Gazprom, to je stát ve státě

  8:46aktualizováno  8:46
Do města Novyj Urengoj doletíte s leteckou společností Gazpromavia, peníze si můžete směnit v bance jménem Gazprombank a místní televizní stanice se jmenuje, ano, Urengojgazprom.

Sídlo Gazpromu v Moskvě. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Kde je plyn, je Gazprom, stát ve státě. Občas se říká, že Gazprom a Rusko je víceméně to samé.

"Proč víceméně? Gazprom je Rusko! Velká, prestižní, skvělá firma!“ prohlašuje Natalija Kicova z místní pobočky tohoto obra. "Bez nás by Rusko nefungovalo a Evropa také ne!“ říká a usrkává čaj. Něco na tom je.

Za vas, za nas, za gaz!

Historka to je báječná: v polovině 60. let se sem na sever zatoulala skupina geologů, počasí je zdrželo v místní vesnici obývané osmi lidmi, a oni z dlouhé chvíle zkusili svoje prospektorské nádobíčko. A tak bylo objeveno jedno z největších nalezišť zemního plynu na světě. Vznikl Novyj Urengoj, město panelových domů pokryté po většinu roku ledovou krustou, město, které místní úřady zdobí ledovými sochami, jež vydrží dlouhé měsíce. A též místo, kde se při cinknutí skleniček s alkoholem zvolá: "Za nas, za vas, za gaz!“

Všechno v Rusku je tak trochu Gazprom a o městě Novyj Urengoj to platí dvojnásob. "My jsme děti Gazpromu,“ recituje čtyřletá Anja oslavnou básničku v dětském rozhlasovém vysílání, kterým podniková školka cizincům ukazuje, proč už tři roky za sebou získala titul Nejlepší školka Ruska.

"Už jsme vytěžili 6 trilionů kubíků plynu,“ deklamuje do mikrofonu rozvážným hlasem malá Sofie a vychovatelky v naškrobených uniformách opodál dohlížejí na to, aby děti včas přešly ze solné jeskyně do solária.

Gazprom v číslech

Mohutný Gazprom kontroluje největší zásoby zemního plynu na světě – není tedy divu, že financuje zhruba čtvrtinu ruského rozpočtu.

Zaměstnává skoro půl milionu lidí, před dvěma lety byl třetí největší (nejdražší) firmou na světě, v důsledku krize a pádu ceny akcií je nyní „jen“ kolem 50. místa.

Stát má v Gazpromu většinu – nynější prezident Dmitrij Medveděv dříve patřil k jeho úzkému vedení.

Evropu v lednu znovu vyděsilo uzavření kohoutků – čtvrtina plynu v EU je z Ruska, v Česku je poměr mnohem vyšší: cca 75 procent.

Pravda, co vypadá jako mírně absurdní luxus, zase tak nesmyslné není – děti trpí v tvrdém severském podnebí mnohem více než dospělí. Na stěnách tu mají motivy ze čtyř ročních období – to aby nezapomněly, že existuje i něco jiného než zima.

Každý ve městě má v zásobě pár historek, v nichž tato obří firma hraje nějakou roli: lákala a láká nadšence toužící po romantice severu a také mnohem lepších výdělcích. Pokud máte dobrou práci tam kdesi v pustině, průměrně si v přepočtu vyděláte kolem čtyřiceti tisíc korun.

Což je velké lákadlo, kvůli němuž stojí za to přežít i nekonečnou zimu. Navíc dostanete to, o čem jinde mohou jen snít: bezplatnou lékařskou péči, letenky na dovolenou i lahůdky typu solárium ve školce.

Gazprom je velký, tak velký, že se jeho vedení před časem rozhodlo ho zmenšit. A už nebyl stát ve státě – nebo už ne tolik. "Dříve jsme tu řídili vše, od škol po dodávky vody, to vše předávám městu,“ říká Stanislav Sorokin, jeden z místních šéfů.

A pak je tu hospodářská krize, ceny ropy a plynu padají. "Samozřejmě se nás to dotýká, tak jako každého v Rusku, v našem rozpočtu je najednou méně peněz a musíme šetřit.“

O problémech mluví neobvykle otevřeně, ještě před deseti patnácti lety by vysocí šéfové nejspíš zahraničnímu novináři neřekli buď vůbec nic, či něco na způsob: "Nás se žádná krize nedotkne, jsme Gazprom!“

Tu samou změnu je cítit z moskevské centrály Gazpromu, nebetyčné budovy v šedomodré barvě připomínající barvy severských pustin. Když jsem tam byl před sedmi lety naposledy, bylo to pořád ještě pomalé a poněkud postsovětské místo se zaměstnanci v nepříliš padnoucích sakách.

To je nyní pryč – a profesionalita a efektivita všech, od přísných a všudypřítomných strážců až po různé úředníky, je někdy až děsivá. V sázce je prostě příliš mnoho: především obrovské sumy peněz – tak obrovské, že na nich bez nadsázky závisí budoucnost Ruska.

Jedno se za ta léta nezměnilo: nikdy se nedozvíte, co přesně se děje v nejvyšších patrech, kde sedí nejmocnější z nejmocnějších. To je obyčejným smrtelníkům navždy zapovězeno. S Kremlem je to, jak známo, stejné. Protože Gazprom a Rusko je stále v mnoha směrech skoro to samé.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Úplné zatmění Slunce v americkém státě Missouri (21. srpna 2017)
Mnoho povyku pro nic: zatmění procvičilo americké energetiky, uspěli

Když se blížil rok 2000, množila se varování před kolapsem počítačů kvůli přechodu na nový letopočet s dvěma nulami na konci. Rychlý rozvoj solárních...  celý článek

Ruský ropný gigant Rosněfť. Ilustrační snímek.
Čínský konglomerát CEFC pokukuje po podílu v ruském petrogigantu Rosněft

Čínská společnost CEFC China Energy jedná o koupi podílu v ruské státní ropné společnosti Rosněfť. S odvoláním na své zdroje to v pátek uvedla agentura...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.