Ruští plynaři totiž podle něj chtějí zvýšit těžbu plynu v nových oblastech, jako je východní Sibiř. Jen letos podle Millera firma investuje do těžby třicet miliard dolarů (480 miliard korun) a tuto sumu chce do roku 2010 ještě navyšovat.
Gazpromu, který by tak z trůnu obrů světa sesadil "kolegy z branže", čínský kolos PetroChina a americký Exxon Mobile s tržní hodnotou kolem půl bilionu dolarů, hrají do karet hlavně rostoucí ceny ropy a potažmo i plynu.
A vše nasvědčuje tomu, že divoká jízda cen bude pokračovat. Miller totiž v úterý zároveň řekl, že jeho firma pro příští rok pracuje s novým odhadem cen ropy – a to až šokujících dvě stě dolarů za barel.
Nyní stojí barel přes 136 dolarů, což je historický rekord. Ještě letos přitom Gazprom podle některých informací pracoval s prognózou cen na rok 2008 kolem šedesáti dolarů.
Z cen ropy se pak odvíjí i růst cen plynu. Evropa tak podle Millera platí za plyn 410 dolarů za tisíc kubíků, tedy dvojnásobek toho, co platila před dvěma lety.
Ceny ropy se nejrychleji promítají do cen pohonných hmot. Dvojnásobné zdražení této komodity by znamenalo, že pokud by zůstal kurz koruny a marže na současné úrovni, cena benzinu u českých čerpacích stanic by vzrostla z 33 korun za litr na 49 korun.
U cen plynu by šlo o zdražení o desítky procent. Tuzemští petrolejáři, kteří netěží a musí ropu nakupovat, jsou z předpovědí vysokých cen rozladěni. "Zásadně se mi taková prohlášení nelíbí. Je to povzbuzení finančním investorům, aby si šli koupit další ropu a ceny táhli ještě výš," říká prezident asociace petrolejářského průmyslu a člen představenstva Unipetrolu Ivan Ottis.
Také podle šéfa Sdružení čerpacích stanic Ivana Indráčka jsou divoké ceny ropy spekulace. "Už to vůbec neodpovídá reálným nákladům na těžbu včetně marží. Ty jsou odhadovány nyní na sedmdesát dolarů za barel. Pokud tedy bude stát ropa 250 dolarů, tak 180 dolarů jde spekulantům," řekl Indráček.
Jsme hodní těžaři
Šéf Gazpromu si v úterý také postěžoval na Evropskou unii. Ta totiž tento týden potvrdila, že chce přijmout legislativu, která by v podstatě znemožnila Gazpromu investovat v Evropě. EU má totiž strach z rostoucí závislosti na ruských energetických zdrojích, protože by ji Rusko mohlo zneužít k politickým tlakům.
Evropská komise se proto snaží prosadit, aby se počet dodavatelů plynu rozšířil. Gazprom v EU ovládá čtvrtinu trhu a chce se dostat na třetinu. Náměstek Gazpromu Alexander Medveděv možnost politických tlaků či uzavření plynových kohoutů označil za "absurdní". "Neinvestovali bychom peníze, abychom pak přerušili dodávky plynu," uvedl.
Gazprom například nedávno založil společný podnik s italskou firmou Eni pro stavbu nového plynovodu South Stream. Ten povede ruský plyn na jih Evropy po dně Černého moře.
Místo šéfa South Streamu nedávno podle médií Gazprom nabídl bývalému předsedovi italské vlády i Evropské komise Romanu Prodimu. Ten to však odmítl na rozdíl od bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který se stal prezidentem plynovodu Nord Stream, severní cesty ruského plynu do Evropy.
