Zdá se, že má pravdu. Jen ve Spojených státech se chystá stavba nových 13 reaktorů. Před krátkým časem americký George Bush řekl, že Spojené státy musí kvůli ekonomické a národní bezpečnosti "rozhodně pokračovat ve stavbě nových atomových elektráren," uvedl list.
Právě GE má ambici stát se technologickým a také tržním lídrem v této oblasti. Její pozici může ohrozit zejména německý koncern Siemens, který společně s francouzskou společností Areva vytvořil společný podnik Areva Nuclear Power. V něm má Siemens třetinový podíl, uvedl list.
Společnost vybudovala v jedenácti zemích téměř sto jaderných elektráren a kontroluje tak zhruba třetinu současných jaderných kapacit.
General Electric v současné době rozšiřuje jaderný výzkum v Severní Karolíně. Reaguje tak na rostoucí poptávku. Právě Spojené státy jsou totiž podle listu hlavním centrem, kde má k renesanci jaderné energetiky dojít. Za posledních 25 let v USA žádná nová elektrárna nevznikla, projekty jsou už ale vypsány a první povolení mají být uděleny v příštím roce.
Spojené státy nicméně nejsou jediné, které se k jaderné energii vrací. List uvádí jako další příklady Velkou Británii, Turecko, Indii, Čínu i některé země východní Evropy.
"K prudkému zvýšení počtu jaderných elektráren, ale dojde až v příštím desetiletí," uvedl Beccalli-Falco. Přesvědčit politiky totiž není leckdy jednoduché, o čem prý svědčí příklady zemí jak Německo nebo Itálie, kde vzestup jaderné energie dávno skončil.
Zamítnutí nukleární energie a odstoupení od jaderné energetiky přitom není levná záleižitost. Podle studie poradenské firmy Ernst & Young přijde zavření jaderných elektráren v Německu na miliardy eur. Energie, která dosud vzniká z atomu totiž musí být nějakým způsobem nahrazena. Investice do nových zařízení vyjde asi na 68 miliard eur, uvádí ČTK s odkazem na studii. To v případě, že jaderné elektárny by zůstaly v provozu zhruba dalších 60 let. Při rychlejším postupu by to bylo ještě více - asi sto miliard.
