„Možnosti tady v Evropě se vytratily,“ říká Hotar, jehož firma patří v Česku k největším v oboru. „Čas od času se objevily nové - třeba v Bulharsku, Rumunsku či Turecku. Všechny jsme po důkladné analýze vynechali. A dobře jsme udělali,“ tvrdí. Politikům v Evropě se podle něj nedá věřit.
V Austrálii je to prý jiné. Photon už na tamní trh vstoupil před pěti lety, zatím však postavil jen několik malých elektráren - třeba solární panely na budově pošty v Sydney.
A teď podle Hotara uzrál u protinožců čas na výstavbu velkých solárních parků. „Mysleli jsme si, že to půjde rychleji. Ale teď je Austrálie v hledáčku skoro všech světových firem z oboru. Až mám strach, kdo všechno se tam hrne. Máme sice velký náskok, nebude však trvat věčně,“ říká.
Neobvyklé financování - přes dluhopisy
Photon plánuje hned několik solárních farem s celkovým instalovaným výkonem 30 až 40 megawatt, mají se začít stavět před polovinou příštího roku. Chce je přitom financovat způsobem, který je v tuzemsku prakticky neznámý. Tento týden spustil prodej dluhopisů se sedmiletou splatností a šestiprocentním ročním úrokem, které nabídne i drobným investorům. Celkem plánuje vybrat 1,05 miliardy korun.
„Díky elektrárnám v Austrálii krásně vyhladíme sezonnost. V zimě toho naše zdroje v Česku a na Slovensku moc nevyrobí. Na jižní polokouli ale bude léto a tamní elektrárny pojedou naplno,“ říká Hotar. V Austrálii je podle něj dnes solární energie již konkurenceschopná bez státní podpory, což ale zatím neplatí všude.
„Bojíme se retroaktivních zásahů, které hrozí tam, kde je podpora státem koordinovaná. Do takové situace už nechceme jít,“ tvrdí.
Začátek podnikání provázel nedostatek panelů
V Česku přitom do solárního byznysu naskočil mezi prvními. „Předtím jsem měl poradenskou firmu, pomáhali jsme při fúzích a akvizicích. Ale najednou mi začalo vadit, že za sebou vlastně nevidím nic hmatatelného,“ vysvětluje, proč se vrhnul na obnovitelné zdroje.
Hotar zakládal Photon Energy spolu s Čechoaustralanem Michaelem Gartnerem v roce 2008, těsně před začátkem solárního boomu v Česku. Vzpomíná, že tehdy bylo velmi obtížné sehnat panely. Celosvětově jich byl nedostatek a dostaly se k nim jen velké firmy.
„Překvapivě nám pomohla finanční krize po pádu Lehman Brothers. Zadrhlo se financování řady projektů, ale fabriky chrlily panely dál. Najednou se daly všechny komponenty normálně koupit, což předtím nebylo možné,“ říká Hotar.
Photon pak postavil řadu solárních parků, v Česku a na Slovensku celkový instalovaný výkon dosahuje 25,5 megawattu. Když stát podporu pro nové zdroje na konci roku 2010 zastavil, hledal Hotar způsob, jak dál byznys rozšiřovat. Zaměřil se na servis a údržbu panelů.
„Pro někoho, kdo má menší elektrárnu, je jednodušší, když se jim o to někdo postará. Těsně po výstavbě si třeba údržbu dělali sami, ale pak zjistili, že je to strašně svazuje. Často nestíhali ani narůstající papírování. Navíc ceny za servis za posledních pět let klesly i na třetinu,“ říká Hotar.
Jen v Česku nyní Photon, který po osmi letech na varšavské burze vstoupil letos v říjnu i na pražský parket, obhospodařuje zdroje s celkovým výkonem sto megawattů. Dohlížejí přitom na solární parky i pro velké hráče, jako je například Energy 21. Obdobné služby nabízejí i v dalších evropských zemích.
Nečekejme zázraky, ale cena baterií klesne
Hotar přes všeobecnou nedůvěru věří dalšímu vzestupu fotovoltaiky. „Ještě je potřeba, aby zlevnily systémy uskladnění, baterky. Očekávám obdobný vývoj jako u panelů, kde se cena propadla za posledních sedm let o 85 procent,“ předpovídá Hotar.
Nečeká však, že by nějak výrazně stoupla účinnost baterií. „Nečekejme zázraky, ani u panelů se to nestalo. Ale díky tomu, že se budou vyrábět ve velkých sériích, půjde cena baterií dolů. Za pět let může cena poklesnout o 60 či 70 procent,“ odhaduje Čechorakušan.
Fotovoltaika se podle něj prosadí i proti ostatním obnovitelným zdrojům. „Než někdo vymyslí zdanění slunce, je hlavní vstup zcela zadarmo. Nepotřebujete pěstovat žádnou biomasu. A zároveň za ním nemusíte nikam putovat, jako v případě vodních či větrných elektráren,“ říká Hotar.
Výrobní kapacita se přiblíží co nejvíc místu spotřeby. A právě na těchto místech vyrostou nové zdroje. V Evropě či USA se však tato vize bude prosazovat obtížněji, protože systém dnes funguje na velkých elektrárnách a distribučních sítích.
Ale v řadě rozvojových zemí mohou tento stupeň překročit. Tak jako už se tam nebudují telefonní dráty, když všichni používají mobily. Proto se chce Photon do budoucna orientovat také na země, kde poroste hlad po elektřině. Třeba na části Asie či Latinskou Ameriku.
