Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Filozof Soros obrátil libru naruby, na spekulacích vydělal miliardy

  20:45aktualizováno  20:45
Génius, podivín, samaritán i provokatér - to vše o sobě v slýchával. Prostřednictvím svého hedgeového fondu dokázal George Soros po desítky let zhodnocovat peníze investorů, sám pak vydělal miliardy. Jeho jmění se podle časopisu Forbes odhaduje na 24 miliard dolarů (téměř 600 miliard korun).

George Soros, předseda představenstva společnosti Soros Fund Management a institutu Open Society | foto: Center for the Study of Imperfections in Democracies

Sorosův životní příběh by mohl nést podtitul „Jak se nemajetný mladík vypracoval mezi světovou investorskou elitu“. Narodil se 12. srpna 1930 jako György Schwartz v budapešťské židovské rodině, která úspěšně provozovala obchod s hedvábím.

V šestnácti letech opustil rodnou zemi a odešel do Británie. Zpočátku se živil manuálními pracemi, posléze vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik.

Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků.

Spekulant, který vystoupil proti Merkelové

Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi. Jako investor vyhledával slabiny a nerovnováhy a dokázal jich využít. Sorosův „majstrštyk“ přišel v září 1992, kdy při spekulaci na pokles libry vydělal za jediný měsíc celou miliardu dolarů.

Miliony Britů jej nenáviděly a zbytek světa obdivoval. Když o pár let (a několik útoků na další ekonomiky) později začal Soros kritizovat některé aspekty myšlenky volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal: „Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce.“

Ani Soros, který patří mezi nejsledovanější investory na světě, se ale navzdory své pověsti protřelého hráče nevyhnul obchodním neúspěchům a ztrátám. Při krachu na burze v roce 1987 prodělal 800 milionů dolarů a ztrátou skončily i jeho obchody s nemovitostmi v Mexiku či akciemi internetových firem.

Za využití neveřejných informací se dočkal i obvinění a pokuty. V poslední době bylo o Sorosovi například slyšet v souvislosti s kritikou Německa kvůli jeho politice na záchranu eura. Podle něj úsporná opatření vnucená německou kancléřkou Angelou Merkelovou Evropě krizi jen zhoršila.

Otevřená společnost především

V 80. letech začal Soros přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám. Stáhl se z vedení fondu a soustředil se na práci jakéhosi filozofa-vizionáře. A to jak na poli investic(začal se orientovat spíše na měnové spekulace), tak na poli charitativním.

„Nejde o to, zda máte pravdu, nebo ne, důležité je, kolik peněz vyděláte, když pravdu máte a kolik ztratíte, když ji nemáte.“

Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva.

„Mohl jsem být zabit nacisty. Mohl jsem promarnit svůj život za komunistů. To je to, co mě vedlo k myšlence otevřené společnosti,“ vysvětlil Soros, proč se rozhodl zaměřit dobročinnost právě směrem, na který jej ještě za dob vysokoškolských studií navedl filozof a pedagog Karl Popper.

Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž díky nadaci podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77.

V roce 1991 v Praze založil Středoevropskou univerzitu; česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování a škola českou metropoli opustila. Dlouhodobě Soros například pracuje na zlepšení postavení Romů. Na filantropii věnoval již nejméně 11 milaird dolarů.

Problémy ve veřejném životě i obchodě

„Já jsem měl na mezinárodních finančních trzích štěstí a nyní se obávám, že kapitalismus laissez-faire a tržní hodnoty, které se šíří do života, ohrožují otevřené a demokratické společnosti“, napsal v lednu 1997 ve švédském listu Dagens Nyheter.

„Regulace a zdanění marihuany by daňovým poplatníkům ušetřily miliardy dolarů, z kterých se platí bezpečnostní, soudní a vězeňský aparát, a současně zajistí každoročně miliardové příjmy. Také by to snížilo zločinnost, míru násilí a korupce, které souvisejí s obchodem s drogami. Policie by se mohla více zaměřit na vážné zločiny.“

Sorosovy myšlenky a činy nevzbuzují jen pozitivní reakce. Dráždí svojí obhajobou regulace trhů a američtí konzervativci mu dodnes nemohou zapomenout, že v roce 2004 přispěl na kampaň proti znovuzvolení George W. Bushe. Už o rok dříve navíc Soros vyvolal rozruch svým výrokem, že jednou z příčin rostoucího antisemitismu v Evropě může být i politika samotného Izraele a USA.

Soros, mimo jiné minoritní vlastník fotbalového klubu Manchester United, je od roku 2013 potřetí ženatý. Jeho manželkou je o 40 let mladší konzultantka v oblasti vzdělávání a zdravotní péče Tamiko Boltonová.

Z předchozích manželství má Soros pět dětí - čtyři syny a dceru. Jeho starší bratr Paul, který zemřel v roce 2013, byl rejdařským magnátem. Stejně jako George se i on věnoval filantropii.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.