Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

GLOSA: Ve sporu o jaderný odpad je stát tím slabším. A tak se musí chovat

  18:00aktualizováno  18:00
Stát při hledání hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu tvrdě bouchl do stolu. Není ale v pozici, kdy si něco takového může dovolit. Musí vyjednávat, přemlouvat a platit, píše ve své glose Jan Brož
Výměna paliva v Temelíně

Výměna paliva v Temelíně - Otevřený reaktor 1. bloku | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Ministr průmyslu Jan Mládek chce navrhnout vládě, aby se přestala bavit se zástupci pěti z celkem sedmi potenciálních lokalit pro výstavbu úložiště vyhořelého jaderného paliva. V budoucnu má geologický průzkum pokračovat pouze v lokalitách Horka a Kraví Hora na Vysočině, které jsou podle něj na rozdíl od ostatních přístupné dialogu.

Z klání o jaderné úložiště vypadlo pět lokalit. Kvůli odporu veřejnosti

Ze strany státu jde o tvrdé bouchnutí do stolu. Došla mu trpělivost s protestními pochody, obstrukcemi starostů i místními referendy se stále tím samým výsledkem, kdy ve velké většině obcí úložiště odmítlo přes 90 procent obyvatel. Obce z vyřazených lokalit tak přijdou o příspěvky za to, že se nacházejí v průzkumném území. Ty se pohybují od jednoho do čtyř milionů korun ročně, což pro vsi s několika stovkami obyvatel rozhodně není málo.

Podobný přístup by mohl dávat smysl, pokud by stát mohl říct: „Nechcete štědré státní peníze? Nechcete nová pracovní místa, která přitáhnou lidi s vyšším vzděláním i příjmy a jejich útraty pak pozvednou celý region? Nevadí, jinde nepohrdnou, půjdeme tam.“ Jenže něco takového stát vytipovaným lokalitám a jejich obyvatelům říct nemůže. Je to on, kdo je ve slabší pozici, kdo nemá na výběr a naopak potřebuje, aby mu ostatní vyšli vstříc.

Míst vhodných pro úložiště není mnoho

Patrné je to z reakce zástupců z lokality Horka, která jako jedna ze dvou ve výběru zůstala. Tamní starostové se po pátečním oznámení chytají za hlavu a ministerské rozhodnutí považují za katastrofu. Přemýšlejí, kde udělali chybu a jak na ministerstvu mohl vzniknout dojem, že vůči stavbě úložiště by mohli být vstřícnější než jinde. A zároveň dávají najevo, že udělají všechno, aby stavbu zarazili.

S takovým přístupem zbývá už jen lokalita Kraví Hora a také okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany, které si stát nechává zatím jako zálohu. Tam lze očekávat, že postoj obyvatel bude díky letité přítomnosti jaderného průmyslu o něco příznivější. Už dnes však vyvstávají pochybnosti, zda „jaderné“ lokality disponují vhodnou geologií.

Míst, kde bude možné na stovky tisíc let do země bezpečně uložit vysoce radioaktivní vyhořelé palivo, je v Česku poskrovnu. Musí splňovat řadu kritérií, jako vhodná nadmořská výška, funkční infrastruktura, dostatečná vzdálenost od státních hranic i hustě obydlených sídel a především právě vhodná geologie. Kvůli podzemním vodám v úvahu nepřichází třeba celá oblast České křídové pánve, což je území táhnoucí se od Drážďan přes Polabí až k Blansku. Jako nevhodné se ukázaly i bývalé vojenské újezdy, kde by odpadl problém s odporem obyvatel.

Hrozí opakování německých chyb

Je to přitom stát, kdo je ze zákona za jaderný odpad odpovědný. On rozhodl o stavbě jaderných elektráren a skrze dividend jejich provozovatele ČEZ profituje na výrobě elektřiny z jádra. Nemálo jí přitom prodává za hranice, Němcům a Rakušanům, kteří za jadernou elektřinu ochotně platí, zatímco problém s odpadem i stamiliardové náklady na jeho vyřešení zůstávají v Česku.

Detailní geologický průzkum přitom klidně může ukázat, že ideální není ani jedno z míst, která zatím přicházela v úvahu. Než o tom však bude jasno, měl by stát a vláda udělat vše pro to, aby výběr z už tak skromné nabídky byl co nejširší a tedy i šance, že se vhodné místo najde, byla co největší. To znamená s diplomatickým citem s obcemi vyjednávat, přemlouvat, mírnit obavy a samozřejmě i platit. A to trpělivě a dlouhodobě.

Jinak se může stát, že Česko postihne osud Německa. Už západoněmecké vlády si vzaly v sedmdesátých letech do hlavy, že prosadí úložiště v dolnosaském Gorlebenu a jejich nástupci se toho úpěnlivě drželi. Nebrali v úvahu masové protesty ani pochybnosti, zda je geologie oblasti pro takový záměr vhodná. Tamní hlubinné úložiště už spolykalo 1,6 miliardy euro a nyní hrozí, že investované miliardy padnou na zmar. Projekt je v současnosti v útlumu a Německo stojí po čtyřiceti letech hledání zase na počátku.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.