Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


GLOSA: Ve sporu o jaderný odpad je stát tím slabším. A tak se musí chovat

  18:00aktualizováno  18:00
Stát při hledání hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu tvrdě bouchl do stolu. Není ale v pozici, kdy si něco takového může dovolit. Musí vyjednávat, přemlouvat a platit, píše ve své glose Jan Brož
Výměna paliva v Temelíně

Výměna paliva v Temelíně - Otevřený reaktor 1. bloku | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Ministr průmyslu Jan Mládek chce navrhnout vládě, aby se přestala bavit se zástupci pěti z celkem sedmi potenciálních lokalit pro výstavbu úložiště vyhořelého jaderného paliva. V budoucnu má geologický průzkum pokračovat pouze v lokalitách Horka a Kraví Hora na Vysočině, které jsou podle něj na rozdíl od ostatních přístupné dialogu.

Z klání o jaderné úložiště vypadlo pět lokalit. Kvůli odporu veřejnosti

Ze strany státu jde o tvrdé bouchnutí do stolu. Došla mu trpělivost s protestními pochody, obstrukcemi starostů i místními referendy se stále tím samým výsledkem, kdy ve velké většině obcí úložiště odmítlo přes 90 procent obyvatel. Obce z vyřazených lokalit tak přijdou o příspěvky za to, že se nacházejí v průzkumném území. Ty se pohybují od jednoho do čtyř milionů korun ročně, což pro vsi s několika stovkami obyvatel rozhodně není málo.

Podobný přístup by mohl dávat smysl, pokud by stát mohl říct: „Nechcete štědré státní peníze? Nechcete nová pracovní místa, která přitáhnou lidi s vyšším vzděláním i příjmy a jejich útraty pak pozvednou celý region? Nevadí, jinde nepohrdnou, půjdeme tam.“ Jenže něco takového stát vytipovaným lokalitám a jejich obyvatelům říct nemůže. Je to on, kdo je ve slabší pozici, kdo nemá na výběr a naopak potřebuje, aby mu ostatní vyšli vstříc.

Míst vhodných pro úložiště není mnoho

Patrné je to z reakce zástupců z lokality Horka, která jako jedna ze dvou ve výběru zůstala. Tamní starostové se po pátečním oznámení chytají za hlavu a ministerské rozhodnutí považují za katastrofu. Přemýšlejí, kde udělali chybu a jak na ministerstvu mohl vzniknout dojem, že vůči stavbě úložiště by mohli být vstřícnější než jinde. A zároveň dávají najevo, že udělají všechno, aby stavbu zarazili.

S takovým přístupem zbývá už jen lokalita Kraví Hora a také okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany, které si stát nechává zatím jako zálohu. Tam lze očekávat, že postoj obyvatel bude díky letité přítomnosti jaderného průmyslu o něco příznivější. Už dnes však vyvstávají pochybnosti, zda „jaderné“ lokality disponují vhodnou geologií.

Míst, kde bude možné na stovky tisíc let do země bezpečně uložit vysoce radioaktivní vyhořelé palivo, je v Česku poskrovnu. Musí splňovat řadu kritérií, jako vhodná nadmořská výška, funkční infrastruktura, dostatečná vzdálenost od státních hranic i hustě obydlených sídel a především právě vhodná geologie. Kvůli podzemním vodám v úvahu nepřichází třeba celá oblast České křídové pánve, což je území táhnoucí se od Drážďan přes Polabí až k Blansku. Jako nevhodné se ukázaly i bývalé vojenské újezdy, kde by odpadl problém s odporem obyvatel.

Hrozí opakování německých chyb

Je to přitom stát, kdo je ze zákona za jaderný odpad odpovědný. On rozhodl o stavbě jaderných elektráren a skrze dividend jejich provozovatele ČEZ profituje na výrobě elektřiny z jádra. Nemálo jí přitom prodává za hranice, Němcům a Rakušanům, kteří za jadernou elektřinu ochotně platí, zatímco problém s odpadem i stamiliardové náklady na jeho vyřešení zůstávají v Česku.

Detailní geologický průzkum přitom klidně může ukázat, že ideální není ani jedno z míst, která zatím přicházela v úvahu. Než o tom však bude jasno, měl by stát a vláda udělat vše pro to, aby výběr z už tak skromné nabídky byl co nejširší a tedy i šance, že se vhodné místo najde, byla co největší. To znamená s diplomatickým citem s obcemi vyjednávat, přemlouvat, mírnit obavy a samozřejmě i platit. A to trpělivě a dlouhodobě.

Jinak se může stát, že Česko postihne osud Německa. Už západoněmecké vlády si vzaly v sedmdesátých letech do hlavy, že prosadí úložiště v dolnosaském Gorlebenu a jejich nástupci se toho úpěnlivě drželi. Nebrali v úvahu masové protesty ani pochybnosti, zda je geologie oblasti pro takový záměr vhodná. Tamní hlubinné úložiště už spolykalo 1,6 miliardy euro a nyní hrozí, že investované miliardy padnou na zmar. Projekt je v současnosti v útlumu a Německo stojí po čtyřiceti letech hledání zase na počátku.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výhled z televizního vysílače na pražském Žižkově - Škroupovo náměstí
Ceny starších bytů stouply v Česku od roku 2000 trojnásobně

Ceny starších bytů v Česku vzrostly od roku 2000 do konce března 2017 téměř trojnásobně. Míra inflace ve stejném období přitom byla 40 procent. Rodinné domy ve...  celý článek

Peníze (ilustrační foto)
Státu se lépe daří vybírat daně. Meziročně vzrostly příjmy z DPH i od firem

Finanční úřady v prvním pololetí vybraly na dani z přidané hodnoty (DPH) zhruba 180 miliard Kč, což je meziroční růst o 14 procent. Na dani z příjmu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Řetězce šroubují ceny jen u másla a mléka, ukázalo hloubkové šetření úřadu

České úřady se dohadují o výši marže na české potraviny. Zatímco podle ministerstva zemědělství i potravinářské komory prodražují zboží Made in Czech Republic...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.