Česká golfová federace (ČGF) se obrátila na ministerstvo zemědělství se stížností na výši poplatků za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Až do loňského roku totiž museli stavitelé golfových hřišť platit poplatek pouze za tu části hrací plochy, kde se jednalo o nevratný zásah do krajiny. To se týkalo odpališť, greenů, takzvaných bunkrů (ploch s pískem), cestiček a přilehlých budov.
Poplatek se odvíjí od bonity půdy a pro osmnáctijamkové hřiště to znamenalo náklad mezi dvěma až pěti miliony korun. Nově je však potřeba zaplatit za celkovou hrací plochu, tedy za 20 až 100 hektarů. „Při této rozloze se může jednat podle bonity půdy až o desítky milionů korun. To každého investora odradí,“ říká Martin Bek, generální sekretář ČGF.
Podle golfistů výše poplatků ohrozí další rozvoj sportu v Česku. Cítí se také diskriminování oproti ostatním sportům a argumentují mimo jiné tím, že třeba pro cyklostezky platí výjimka. Vyzdvihují příznivý vliv golfu a pobytu v přírodě na zdraví a varují mimo jiné špatným zdravotním stavem českých dětí, které si nebudou mít kde zahrát.
Za 15 let zmizla zemědělská půda o velikosti okresu Beroun
Přes polovinu rozlohy Česka tvoří zemědělská půda, té však rychle ubývá. Od roku 2001 do roku 2014 zmizelo podle statistik ministerstva zemědělství zhruba 65 tisíc hektarů, což je jen o pět tisíc méně, než je rozloha okresu Beroun. I když se část polí přemění na les, většina plochy zmizí pod zástavbou. Poplatky za vynětí mají tento úbytek omezit.
Zabetonované plochy ubírají nejen prostor pro produkci potravin, mají i nepříznivý vliv na schopnost udržet vodu v krajině, což zvyšuje riziko povodní. A to je i argumentem golfistů, proč by poplatek měl být pro hřiště nižší. Podle nich plní hřiště i retenční funkci a napomáhají tak udržet vodu v krajině.
„Z hlediska vodního režimu je hřiště lepší než zdevastovaná zemědělská půda,“ říká Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy . Podle něj je dnes 45 procent zemědělské půdy kvůli nevhodnému obhospodařování zemědělci utuženo. To znamená, že mají omezenou schopnost pojmout vodu, ta stéká po povrchu, odnáší cennou půdu, roste riziko povodní i erozí.
| Rok | Počet hřišť | Počet hráčů |
|---|---|---|
| 2000 | 22 | 8 589 |
| 2001 | 32 | 10 003 |
| 2002 | 39 | 12 928 |
| 2003 | 44 | 16 023 |
| 2004 | 55 | 19 240 |
| 2005 | 60 | 23 366 |
| 2006 | 68 | 28 726 |
| 2007 | 74 | 35 369 |
| 2008 | 78 | 41 393 |
| 2009 | 82 | 46 331 |
| 2010 | 89 | 49 849 |
| 2011 | 93 | 52 971 |
| 2012 | 96 | 55 547 |
| 2013 | 98 | 56 045 |
| 2014 | 102 | 56 438 |
Zároveň však zdůrazňuje, že hřiště pro krajinu určitě neznamenají žádnou spásu a řada úprav při jejich stavbě znamená nevratnou změnu. „Existují golfová hřiště, která jsou dobře udělaná. Pak jsou ale hřiště, které vedly kompletně k zastavení zemědělské půdy. Problém je v druhotné zástavbě, jako jsou třeba hotely. Dělají se také modelace terénu, občas se kvůli údržbě trávníku používají pesticidy,“ říká Vopravil.
Smysl mají hřiště podle Vopravila v záplavových oblastech, na pozemcích zatížených průmyslovou činností nebo těžbou, ne však na zbývající zemědělské půdě. V severních Čechách či na Karvinsku už takové plochy vznikly. A aby se výstavba hřišť koncentrovala na méně kvalitní půdy prosazuje i stát.
„Tempo úbytku zemědělské půdy je v ČR enormní. Jedním z účinných nástrojů pro odpovědné zacházení s půdou jsou právě odvody za vynětí ze zemědělského půdního fondu, které by měly investory či stavebníky motivovat k využívání především půdy nezemědělské,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Příliš šancí na změnu tedy golfisté nemají. Ve Sněmově se sice aktuálně projednává další novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, ta však počítá pouze s úlevou u rodinných domů, které si staví lidé sami pro sebe.
Existující hřiště pojmou až trojnásobek hráčů
Bez ohledu na to, zda jsou poplatky za vyjmutí nastaveny příliš vysoko, se nabízí otázka, zda jsou v Česku další hřiště opravdu potřeba. Podle ČGF jich aktuálně existuje 102 na 56 tisíc registrovaných hráčů.
I federace přiznává, že jejich počty narůstají jen mírně. Bek sice odhaduje, že golf v Česku ve skutečnosti hraje více lidí než má federace členů. Podle provozovatelů hřišť jsou však existující kapacity využity jen z třiceti procent a navyšovat počty hracích ploch tak není potřeba.
„Golfová infrastruktura je připravena pojmout až trojnásobek současného počtu hráčů. Tedy až 150 tisíc golfistů. Podle našich odhadů bychom se na toto číslo mohli dostat okolo roku 2028. Tento stav by potom odpovídal průměru západoevropských zemí,“ míní Tomáš Charvát, čelen prezidia Asociace golfových hřišť a jednatel hřiště Golf Slapy. Jedinými smysluplnými projekty jsou podle něj menší obecní projekty zakomponované do veřejné zeleně.
