Doposud se všechny prognózy pohybovaly pod hranicí čtyř procent. Materiál s názvem "Strategie posílení národohospodářského růstu" již ministrovi schválilo předsednictvo vlády a zítra o něm bude mimořádně jednat tripartita. Poté o něm rozhodne vláda.
Silnější růst ekonomiky má například přinést "soustředěná" podpora 13 citlivých regionů země, označená ve strategii jako "velký třesk". "Agresivní" podpora má jít i do exportu či infrastruktury.
Strategie je ovšem mimořádně náročná na peníze a podle některých expertů je tak částečně nereálná. Už letos je na podpory potřeba 99,7 miliardy korun, ale stát má v rozpočtu a fondech bydlení či dopravy jen polovinu.
"Zbývajících padesát procent je nutné dodat ze zdrojů Evropské unie, privátních zdrojů a z výnosů privatizace," uvádí se v materiálu. Obdobně to má být i příští rok, kdy bude potřeba 165 miliard korun.
"Nikdo to s námi zatím nikdo nekonzultoval. Jakékoliv financování růstu ekonomiky na dluh však považuji za nereálné a nerozumné," reagoval předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vlastimil Tlustý (ODS).
Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby si stát vzal mimo jiné na podpory půjčku ve výši 10 miliard korun od Evropské banky pro obnovu a rozvoj, případně aby vydal obligace kryté budoucími výnosy z privatizace.
Náměstek ministra financí Eduard Janota považuje masivnější podporu přes státní dluhopisy za stěží uskutečnitelnou. "Také všechny příjmy FNM z privatizace jsou už rozděleny, především musí jít na úhradu ekologických škod," dodal Janota.
Fond národního majetku má letos dodat na již schválené programy 32,6 miliardy korun, ministr ovšem předpokládá, že by se letos mohla urychlit privatizace Unipetrolu a plynárenství a všechny výnosy navíc by se tak použily pro záměry jeho strategie.
Příjmy FNM z privatizace navíc Grégr považuje za silně konzervativní, především pokud jde o rok 2002, kdy by mělo za prodej firem přitéct sto miliard korun. Odhad ministerstva je totiž 265 miliard.
Strategie podpory rovněž značně spoléhá i na zapojení bank. Grégr proto také již s řediteli 13 bankovních domů letos v lednu jednal. "Ministr krátce vysvětlil, že mu záleží, aby banky půjčovaly všem podnikům od největších až po malé. Zejména zahraniční banky pak zase vysvětlovaly, proč peníze tolik nepůjčují, jaké jsou překážky," uvedl ředitel Komerční banky Radovan Vávra, který se jednání účastnil.
Podle něj šlo o silnou pobídku ministerstva typu "chlapci, my jako vláda chceme, aby šly do ekonomiky peníze, vaše starost je, kam mají jít, ale na oplátku nám řekněte, co potřebujete od nás".
Strategie hospodářského růstu v podstatě nepočítá s tím, že by vláda vymýšlela další speciální programy podpory, chce se však více zaměřit na ty současné. "Návrh vychází z poznatku, že koncentrace sil a prostředků přináší vyšší efekty. Proto budou programy soustředěny do velkých třesků," vysvětluje se v materiálu.
Do jednotlivých regionů se tak mají soustřeďovat především podpory pro malé a střední podniky, investiční pobídky, veřejné zakázky, výstavba nových bytů a opravy panelových domů či zainvestování průmyslových zón.
"Obdobné projekty vznikají všude ve světě. Pravidelně se vyhodnocují postupy jednotlivých vlád a poměřuje se konkurenceschopnost ekonomik různých zemí. Má to různou míru úspěšnosti," upozornil Pavel Stehlík z poradenské firmy Deloitte & Touche, která se na přípravě strategie podílela.
V některých regionech se však určité části projektů mohou minout účinkem, především pokud jde o výstavbu nových bytů. Ta se má totiž podpořit i v Mostě či Ostravě, kde je bytů nadbytek.
"Lidé tady také mají málo peněz a stěží na nově postavené byty seženou peníze," uvedl zástupce starosty Mostu Bořek Valvoda. Město a region podle něj nejvíc potřebují peníze na dopravní infrastrukturu, hlavně na spojení s Německem a na Prahu.
Kromě regionů jsou dalšími stavebními kameny projektu růst i posílení podílu malých a středních podniků na ekonomice. Konkrétní programy ze strany státu však zůstanou stejné jako doposud. "Ministerstvo průmyslu si od nás vyžádalo podklady ke svému záměru Strategie posílení hospodářství.
My ale nebudeme asi rozhodující prvek tohoto programu, naše role by měla zůstat v podporování malého a středního podnikání," konstatoval Lubomír Rajdl, člen představenstva Českomoravské záruční a rozvojové banky, která peníze státu pro podniky spravuje.
Banka letos získala od státu na podporu podnikání celkem 1,1 miliardy korun, dalších zhruba 50 milionů činí příspěvek EU z programu Phare a asi 250 milionů dá banka ze zhodnocení svých prostředků.
Jednou z klíčových podpor má být také 20 miliard korun na program stabilizace a oživení předlužených průmyslových podniků s názvem Exit a Rozvaha, které má mít na starosti Konsolidační banka.
"O tom jsem nic zatím neslyšel. O nových mnohamiliardových částkách jsme zatím nejednali. Banka se navíc mění v polovině roku na agenturu, která již nebude moci poskytovat půjčky," sdělil náměstek ministra financí a předseda dozorčí rady Konsolidační banky Eduard Janota.
