Zesnulý zanechal třem dědicům lednici, televizi a kanára. Ti se však nedokázali dohodnout, jak se o ně podělí. Jejich spor musel vyřešit soud. Ten podle zákona přiřkl každému třetinu televize, lednice i kanára. Dědicové stáli znovu před problémem - jak odnést svůj díl. A soudci měli další práci, pozůstalí další starosti a výlohy.
Lidé, kteří něco zdědili, musí počítat s tím, že je vyřízení pozůstalosti bude stát peníze. Méně, pokud se dohodnou. Naopak větší výdaje je čekají, jestliže se o majetek nebudou schopni podělit a začnou se soudit. Dědicové musí v každém případě zaplatit notáři, a to dvě procenta z částky do sta tisíc korun a další procenta navíc podle výše částky, nejvíce dvacet tisíc korun. Pokud zdědili hotové peníze, není problém uhradit poplatek z nich. Potíže mohou nastat, jestliže jim například zesnulý odkázal jen auto, které nechtějí prodat. Pak musí sáhnout do vlastních peněženek. Jestliže nebožtík zanechal dům nebo umělecké předměty, je třeba navíc zaplatit za odhad soudního znalce. Odměny znalců jsou většinou smluvní, účtují si buď za hodinu, nebo za celý posudek. Pokud nejde o přímé příbuzné, čeká na dědice ještě úhrada daně finančnímu úřadu. Pozůstalí, kteří se o majetek hádají, zaplatí většinou víc než jen notáři a znalcům. Dědický soud jim totiž příliš nepomůže jen přidělí každému z nich stejný díl na všech věcech, které zesnulý zanechal, což jejich spor nevyřeší. Proto se musí obrátit na další soud. Příklad: tři lidé zdědili dům za milion korun. Protože se nemohou dohodnout, kdo si ho nechá a kdo bude vyplacen, soud přidělí každému třetinu. Rodinný spor pokračuje. Pozůstalí se obrátí na civilní soud. Ten ovšem nezačne pracovat dříve, než dostane čtyři procenta z hodnoty domu, tedy čtyřicet tisíc korun.
Viz Kde vznikají ... str. II
2 dědicové
KDYŽ SE DOHODNOU
Dědictví 300 000 korun
Odměna notáři 4000 korun
Každý dostane 148 000 korun
KDYŽ SE NEDOHODNOU
Dědictví 300 000 korun
Odměna notáři 4000 korun
Náklady na soud 12 000 korun
Odměna právníkovi 10 000 korun
Každý dostane 137 000 korun*
Poznámka: pro zjednodušení byly náklady na soud a právníka rozděleny mezi oba dědice stejně
Lidé, kteří něco zdědili, musí počítat s tím, že je vyřízení pozůstalosti bude stát peníze. Méně, pokud se dohodnou. Naopak větší výdaje je čekají, jestliže se o majetek nebudou schopni podělit a začnou se soudit. Dědicové musí v každém případě zaplatit notáři, a to dvě procenta z částky do sta tisíc korun a další procenta navíc podle výše částky, nejvíce dvacet tisíc korun. Pokud zdědili hotové peníze, není problém uhradit poplatek z nich. Potíže mohou nastat, jestliže jim například zesnulý odkázal jen auto, které nechtějí prodat. Pak musí sáhnout do vlastních peněženek. Jestliže nebožtík zanechal dům nebo umělecké předměty, je třeba navíc zaplatit za odhad soudního znalce. Odměny znalců jsou většinou smluvní, účtují si buď za hodinu, nebo za celý posudek. Pokud nejde o přímé příbuzné, čeká na dědice ještě úhrada daně finančnímu úřadu. Pozůstalí, kteří se o majetek hádají, zaplatí většinou víc než jen notáři a znalcům. Dědický soud jim totiž příliš nepomůže jen přidělí každému z nich stejný díl na všech věcech, které zesnulý zanechal, což jejich spor nevyřeší. Proto se musí obrátit na další soud. Příklad: tři lidé zdědili dům za milion korun. Protože se nemohou dohodnout, kdo si ho nechá a kdo bude vyplacen, soud přidělí každému třetinu. Rodinný spor pokračuje. Pozůstalí se obrátí na civilní soud. Ten ovšem nezačne pracovat dříve, než dostane čtyři procenta z hodnoty domu, tedy čtyřicet tisíc korun.
Viz Kde vznikají ... str. II
2 dědicové
KDYŽ SE DOHODNOU
Dědictví 300 000 korun
Odměna notáři 4000 korun
Každý dostane 148 000 korun
KDYŽ SE NEDOHODNOU
Dědictví 300 000 korun
Odměna notáři 4000 korun
Náklady na soud 12 000 korun
Odměna právníkovi 10 000 korun
Každý dostane 137 000 korun*
Poznámka: pro zjednodušení byly náklady na soud a právníka rozděleny mezi oba dědice stejně
